Na padesáti kilometrech hlavního tahu mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem zdržuje řidiče rekordních osm rozkopaných úseků. Opravované jsou navíc i všechny tři klíčové výpadovky k moři do Chorvatska a k tomu desítky dalších silnic. Pokud však letos máte pocit, že bez kolon neprojedete téměř nikde v Česku, zůstaňte v klidu: v příštích letech bude hůř. Oprav na cestách bude ještě víc.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje dávat do oprav dálnic a silnic I. třídy ještě více peněz než letos. Příští rok budou například pokračovat práce na dálnici D1, k tomu určitě přibude bratislavská D2 nebo I/38 u Havlíčkova Brodu. Také kraje chtějí ve velkém pokračovat v asfaltování zanedbaných "dvojek" a "trojek".

"V silnicích i dálnicích máme obrovský dluh z minulosti, kdy bylo peněz na opravy málo. Teď to doháníme," říká šéf ŘSD Jan Kroupa. Stát pumpuje miliardy do rekonstrukcí ve velkém až poslední dva roky. Ale pořád to nestačí, dohnat zpoždění bude trvat ještě několik let. "Především dálniční síť a speciálně bývalé rychlostní silnice jsou dlouhodobě podinvestovány, takže v dalších letech je potřeba jim to vrátit. Vždyť i D1 modernizujeme deset let po její životnosti," říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

15 miliard

korun jde letos na opravy dálnic a silnic. Z toho zhruba 12 miliard spolknou dálnice a silnice první třídy. Kraje mají k dispozici dohromady tři miliardy na rekonstrukce roky zanedbávaných silnic druhých a třetích tříd.

Vedení Státního fondu dopravní infrastruktury, jenž miliardy rozděluje, požadavky mírní. Na opravy dalo letos 12,2 miliardy korun pro ŘSD a 11,5 miliardy pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Silničáři i železničáři chtějí na příští rok více peněz na opravy. My také plánujeme výdaje na rekonstrukce navyšovat, ale pozvolně, nikoliv skokově. Už dnes jsme na hraně únosnosti, pokud jde o počet uzavírek a kapacitu stavebních firem," říká šéf fondu Zbyněk Hořelica. Navýšení rozpočtu ŘSD bude řádově v jednotkách miliard korun.

Kromě prací na páteřní síti komplikují dopravu uzavírky na mnoha regionálních cestách druhé a třetí třídy. Kraje už druhým rokem dostaly od ministerstva dopravy mimořádné peníze na opravy silnic. Loni 4,4 miliardy korun a letos tři miliardy. Teď hejtmani usilují o to, aby peníze dostávali pravidelně. "Chceme po vládě podíl na daních, které stát od motoristů vybírá. Takové financování nám umožní lepší plánování z roku na rok," říká jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Chuť více opravovat způsobují komplikace s novými stavbami. Kvůli špatnému plánování v minulosti není připraveno dost plánů na nové dálnice. Navíc u desítek projektů, které se letos měly začít stavět, propadly staré posudky vlivu na životní prostředí. Čekání na nové znamená zpoždění dva i tři roky.

Politici se však zdráhají část miliard korun, které zůstanou ležet ladem, přesměrovat na rekonstrukce. "Nedovolíme, aby někde brousili kvalitní asfalt jenom proto, aby se utrácelo," říká poslanec ANO a místopředseda dozorčí rady SFDI Martin Kolovratník.

Ředitelství silnic a dálnic se letos při opravách snaží předejít komplikacím z loňska, kdy vázla koordinace s kraji a obcemi, takže v některých místech kolabovala doprava. Silničáři se také snaží rozložit práce a uzavírky plynuleji do devíti stavebních měsíců − od března do listopadu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"V předchozích letech jsme měli v červenci utraceno za opravy teprve deset až patnáct procent z rozpočtu, letos už je to 45 procent. Na tom je vidět, že nárůst oprav je enormní už v jarních měsících," říká Jan Kroupa. Ještě nedávno dokonce ŘSD peníze utrácelo na poslední chvíli, takže se nejvíc asfaltovalo v listopadu, což pak mělo špatný vliv na kvalitu nové vozovky.

Podle šéfa Sdružení pro výstavbu silnic Petra Svobody by však některé opravy mohly postupovat rychleji, což by zkrátilo dobu uzavírek. Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) kvůli tomu už loni sliboval, že se silnice po vzoru Německa budou opravovat také v noci nebo o víkendech, kdy je menší provoz. Jenže realita je taková, že moc míst, kde si stavební dělníci svítí a pracují, neexistuje. Výjimkou je snad jen bourání mostů na D1. "V noci se pracuje, ale jen tam, kde je to možné. Někde obce protestují kvůli hluku, jinde firmy nedají dohromady noční směnu, protože mají plné kapacity," říká ministr Ťok.