Nedostatkem finančních prostředků EU netrpí. Trpí ale neochotou investorů je vydávat. Nastartovat investice v EU má proto Investiční plán pro Evropu. Takzvaný Junckerův plán chce podporovat i takové projekty, které by za běžných okolností investory kvůli jejich zvýšenému riziku nezaujaly, říká místopředseda Evropské komise se zodpovědností za energetickou unii, Slovák Maroš Šefčovič.
HN: Jaké možnosti nabízí financování projektů z Evropské investiční banky (EIB) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je páteří tzv. Junckerova investičního plánu?
Přípravy na zatraktivnění prostředí pro investory začaly hned po nástupu nové Komise v listopadu 2014, kdy byl přijat zmiňovaný Investiční plán pro Evropu. Jeho základem se stalo vytvoření fondu EFSI, který s garancemi poskytnutými bankou EIB a Evropským investičním fondem poskytuje investorům, kteří neustále hledají kvalitní investiční projekty, novou možnost získat investice, pokud je nedostanou jinde. Plán o objemu 315 miliard eur již za první rok svého fungování přinesl investice ve výši 116 miliard eur, více než 200 tisíc malých firem a start-upů dostalo úvěr a přes 100 tisíc lidí získalo novou práci. Pozitivně vnímám, že téměř třetina všech projektů je v oblasti energetiky − zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů a nových technologií. Takový příběh považuji za velmi úspěšný.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
