Centrální banky ve vyspělém světě mají v posledních letech jedno společné. Jsou pro širokou veřejnost opakovaně terčem kritiky a zdrojem frustrace. Pravda, je to kritika často plytká a nekonstruktivní. Hodně brblání a nadávání na straně politiků, lidu obecného i části mediálních ekonomů, většinou však bez alternativních návrhů, doporučení, či dokonce promyšlených reformních záměrů.
Koneckonců zeptejte se i poučenějších kritických akademiků, jaká by podle nich měla být nyní základní úroková sazba v eurozóně, v USA nebo v naší zemi, a dočkáte se povětšinou trapného mlčení.
Hlubších a sofistikovaných návrhů na reformu peněžního systému, jaké v posledních letech prezentovali například bývalý guvernér Bank of England Mervyn King či ekonomický komentátor Martin Wolf, je málo.
A už vůbec se nedá říci, že by byly veřejně diskutovány tak široce a hluboce, jak by si zasloužily.
Nicméně není pochyb, že z peněžní politiky, která má být ideálně nudná, se pro mnohé stala téměř výkladní skříň zmaru dnešního vyspělého světa. A to je samozřejmě pro centrální bankéře problém, ať už smysluplnosti vlastní práce a správnosti vlastních rozhodnutí věří jakkoliv.
Opakovaně přemýšlím, proč tomu tak je. A nedávno jsem po přečtení prací německého ekonoma Benjamina Brauna zahlédl náznak odpovědi. Sdílím jeho pocit, že nám lidé prostě a jednoduše přestali rozumět. A to především proto, že jsme po roce 2008 začali bez varování vyprávět jiný "měnový příběh", než na jaký byli v případě peněz a centrálních bank zvyklí. Přitom na dosavadní podobě "příběhu" byla a je postavena důvěra v peněžní systém a též jeho laické pochopení.
Opírá se zhruba o tyto pilíře: 1) centrální banka jako jediná vytváří peníze, a má tak dokonale pod kontrolou jejich množství, 2) komerční banky peníze netvoří, pouze pasivně přeměňují již existující vklady na úvěry a 3) čím nižší je růst cenové hladiny, tím lépe. Tento − ekonomové by řekli monetaristický − výklad velmi dobře slaďoval preference veřejnosti s rozhodnutími centrálních bank v časech, kdy bankéři bojovali s inflací, tedy vesměs před rokem 2008.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.