Ministerstvo vymýšlí, jak má vypadat Vzdělávání 4.0. Školy potřebují technologie a důraz na kreativitu

Průmysl se chystá na to, že do 15 let mohou polovinu pracovních pozic převzít stroje. České školy se ale zásadními proměnami trhu práce a požadavků na zaměstnance zatím příliš nezabývají. Ministerstvo školství se zástupci různých odvětví průmyslu a odboráři nyní začalo vytvářet materiál s názvem Vzdělávání 4.0. "Opatření se zaměří na posilování klíčových kompetencí, digitálních dovedností a oblast celoživotního vzdělávání," uvádí ministerstvo.

Zatím existuje jen koncept, konkrétní opatření pracovní skupina teprve vymýšlí. Změny by se měly týkat tří oblastí. Vzdělávání na základních a středních školách, vysokých škol a dalšího vzdělávání. Zástupci průmyslu požadují, aby materiál změnil financování vysokých škol a více peněz dostávaly obory, které jsou potřebné na trhu práce. "Příliv financí by se měl řídit tím, kam směřuje republika. Takže obory jako biotechnologie, nanotechnologie a robotika by měly být zapojené do nějakých dotačních či rozvojových programů," uvádí Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Změní se celá společnost

Odboráři zdůrazňují, že by se nemělo mluvit jen o Průmyslu 4.0, ale o Společnosti 4.0, protože digitalizace změní všechna odvětví, služby i volný čas. Požadují, aby se střední školy více provázaly s firmami, aby měly ve třídách moderní pomůcky a výuka nestála jen na výkladu. Zároveň znovu volají po zavedení duálního systému, v jehož rámci mají veškerou odbornou výuku na starosti firmy a škola učí jen všeobecné předměty. Dnes to tak funguje třeba v Rakousku. V Česku se o zavedení duálního systému uvažovalo, ale nakonec se od něj ustoupilo. "Firmy nemají kapacity na to, aby přijaly takové množství studentů," vysvětluje Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Z oblasti školství by se měl na koncepci podílet například ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík, který už ministerstvu školství pomáhá se zaváděním nového oboru kybernetická bezpečnost. Ten požaduje, aby se změnily cíle výuky ve vzdělávacích plánech. Studenti by měli rozvíjet kreativitu a naučit se tvořit projekty, a ne biflovat fakta, která po ukončení studia nebudou platit.

Stejně jako Sáblík i Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že se musí rychle podpořit učitelé odborných předmětů, kteří ze škol mizí. "Firmy si je vyzobávají a přeplácí, my tomu musíme zabránit," varuje Rathouský. Podle Sáblíka by pomohlo, kdyby mohl špičkovým odborníkům dát i dvojnásobně vyšší plat než jiným učitelům, aby je ve škole udržel. "Jinak nemám šanci je přeplatit. Nemám dostatek peněz, kdybych je rozdal jim, nezbude mi na osobní ohodnocení nikoho jiného," popisuje.

Opravdu, nebo jen na papíře?

Všichni se shodují na tom, že klíčová je osvěta − ministerstvo školství by mělo učitelům, ale také rodičům především vysvětlit, že digitální revoluce už začala.

Podle Ondřeje Neumajera, který ministerstvu školství pomáhá se zaváděním informatické výuky a základů programování do škol, by měla být diskuse o změnách ve školství mnohem širší. "Podílet by se na ní měli i lidé ze soukromého sektoru, kteří lépe vidí do budoucnosti," míní.

Samo ministerstvo školství přiznává, že Vzdělávání 4.0 bude spíše prohloubení a doplnění stávajících strategických plánů. Svaz průmyslu se proto obává, že nový dokument nebude mít velký efekt. "Premiér by měl důsledněji kontrolovat, zda se požadované změny ve školách skutečně staly, nebo zůstaly jen na papíře. To zatím nedělá," říká Rathouský. Předseda odborářů Josef Středula ale věří, že se jim podaří materiál připravit dobře a změny prosadí. "Záležet bude na rozhodnutí politiků," dodává.