Na hřebeni Krušných hor v okolí Cínovce se po nich chodí odjakživa. Válí se nenápadně pod nízkými borovicemi, turisté o ně zakopávají na kamenitých cestách, leží v písčitých odvalech z dávno uzavřené šachty. Kdykoliv ale vysvitne slunce, zatřpytí se. Jako by byly něčím víc než jen plátky obyčejné slídy obklopenými horninou připomínající žulu.
Kameny s lithnou slídou, která se podle Cínovce (německy Zinnwald) nazývá cinvaldit, tu ležely bez povšimnutí celá staletí. Byly jen odpadem, který zůstával po těžbě cínu, stříbra a wolframu. Do odkaliště, kde se bývalý důl zbavoval rozdrcené horniny s tehdy bezcenným minerálem, si dokonce lidé dodnes jezdí pro písek. A děti si z něj staví hrady. Skály s takzvanou bílou ropou, jak se lithiu začalo ve světě přezdívat, jsou ale zejména pod zemí. "Zásoby zde zůstaly enormní, nejen tenhle 15 až 20 metrů mocný bývalý odval. Celkem více než šest set milionů tun lithné rudy," říká Otto Janout z firmy Geomet a přitom poklepává špičatým geologickým kladívkem na jeden z kamenů.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.