Je překvapující, kdo a jakými argumenty kritizuje Českou národní banku (ČNB) za snahu získat účinné nástroje k udržení finanční stability v zemi. Jak to, že někdy i politici, kteří se označují za konzervativní a opakovaně mluví o potřebě uměřeného hospodaření a o rizicích neobezřetného zadlužování, jako by v případě novelizace zákona o ČNB začali tvrdit opak? Zhruba tedy to, že ceny nemovitostí půjdou jen nahoru, že každý má mít téměř "právo na svůj dluh" na pořízení nemovitosti a že žádná rozumná kritéria neudržitelného zadlužení nemají být vymáhána. Jeden kolega si dokonce všiml paradoxu, že to občas tvrdí titíž lidé, kteří v případě zákona o spotřebitelském úvěru regulaci zesilovali, aby chránili tytéž voliče − dlužníky − před riziky předlužení.

Ono to ale nakonec zase tak překvapivé není. Vždyť je to vlastně učebnicová situace: blíží se volby a politická elita přirozeně "dýchá s lidmi". Ti jsou ohledně příjmů, zaměstnanosti a ekonomických vyhlídek v dobré, možná až euforické náladě. Proč jim tuto euforii narušovat nepříjemným přemýšlením o horších časech (které přitom jednou zákonitě nastanou), o budoucích splátkách dnešních závazků za tvrdších podmínek nebo o tom, že ceny nemovitostí nemíří nikdy bez přerušení jen jedním směrem?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se