Česko míjí další Marshallův plán

V čerpání unijních úvěrů na nové silnice, rozvoj hromadné dopravy či investiční stavby vůbec vede Polsko nad Českem v přepočtu na hlavu 171 ku 26 eurům.

Před dvěma lety předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prosadil projekt, pro který se vzhledem k poměrně velké celkové sumě 315 miliard eur vžilo ne úplně výstižné pojmenování Junckerův balíček. Jde o systém levných a dlouhodobých půjček od Evropské investiční banky na velké infrastrukturní projekty s cílem podpořit unijní ekonomiku. Přepočteno na obyvatele Česko z těchto úvěrů dosud použilo téměř sedmkrát méně peněz než Polsko. V počtu velkých silnic je skóre Česka vůči Slovensku nula ku jedné. Slováci využili Junckerův balíček k dostavbě obchvatu Bratislavy.

Od 50. let EIB pomocí úvěrů a záruk pomáhá evropským zemím investovat do projektů s vidinou budoucí prosperity (lepší silnice či vlaková spojení pomáhají obchodu a přesunu pracovních sil). Česko je jedním z akcionářů EIB a v minulosti využilo její úvěr k prodloužení jedné z linek pražského metra.

V posledních letech ale investice české vlády do infrastruktury klesají. Příčinou je i vypršení stavebních povolení včetně hodnocení dopadů na životní prostředí (takzvané EIA) pro velké silniční stavby. Úvěry EIB také narážejí na konkurenci v podobě přebytku státního rozpočtu a poměrně pochopitelnou snahu strážců státní kasy zabránit dalšímu růstu celkového zadlužení.

Nezbývá než věřit, že kdyby existoval dostatek připravených investičních projektů, vláda by své finanční přebytky uměla využít a došlo by i na úvěry z Junckerova balíčku. Prozatím stojí za zvážení využít část volných a dostupných peněz třeba na nákup stavebního osvětlení, aby práce na těch několika kilometrech dálnic, pro které povolení nevypršela, mohla probíhat nonstop. Urychlení opravy dálnice z Prahy do Brna by jistě potěšilo nejednoho řidiče.