Na konci července schválila vláda první ucelenou koncepci boje proti suchu. Profesor Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny byl jedním z přispěvatelů do dokumentu, přesto k němu má několik podstatných výhrad. Obsahuje podle něho rozpory, nezdůrazňuje vliv změny klimatu, zapomíná na úbytek přírody a zemědělské půdy a chybí v něm konkrétnější návrhy, jak z blížícího se průšvihu ven.
"Zemědělci nepěstují kukuřici a řepku proto, aby drancovali krajinu, ale protože je prodají. A tady se například nabízí možnost využití bioplynových stanic, pokud by dokázaly využít biomasu nejen z kukuřice, jejíž pěstování půdu ničí, ale i z vojtěšky nebo jetelovin, které jí naopak prospívají," říká.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.