Jsou místa, kde by člověk Zelenou obec roku nehledal. Katastr Bělotína v Olomouckém kraji by mohl být jedním z nich. Obec je sevřená mezi dálnice D1 a D48 a na svém území má skládku odpadu a kamenolom. Hrůza? Kdepak. I v takových podmínkách vyrostlo něco inspirativního. Bělotín se vše snaží využít ve svůj prospěch. A že se má čím chlubit, dokládá titul Zelená obec roku 2026, který Bělotín získal v kategorii Obec nad 1000 obyvatel.
Za tento úspěch do velké míry vděčí starostovi Eduardu Kavalovi. Bývalý učitel obec řídí už od roku 1990. Tedy úctyhodných 36 let. I po tolika letech má spoustu elánu pouštět se do dalších projektů.
Práci starosty samozřejmě nejlépe ocení voliči ve volbách. V těch posledních komunálních v roce 2022 už Kavala neměl ambici ve starostování pokračovat, stáhl se proto na pátou pozici kandidátky. Voliči jej ale kroužkováním vytáhli opět na první místo.
Dostupné bydlení, energie a odpady
Pracovní příležitosti, bydlení ve všech podobách a formách a školství, to jsou podle starosty priority, se kterými obec řídí už od 90. let. Vše ostatní na ně navazuje. Bělotín se snaží vykupovat staré rozpadající se domy a místo nich stavět nové, většinou s byty. „Dnes má obec celkem 108 bytových jednotek,“ chlubí se starosta a stojí přitom před bytovým domem, který je naproti obecnímu úřadu. Dříve zde býval zemědělský grunt, který obec vykoupila a zbourala. I díky tomu se Bělotínu daří předejít vylidňování a počet obyvatel mu v posledních letech roste. Nyní jich má téměř 1900.
Na střechách obecních budov má Bělotín už pět fotovoltaických elektráren a další připravuje. Budovy vytápí celkem osmi tepelnými čerpadly a v záloze si nechává plynové kotle. Z fotovoltaiky může nabíjet i obecní elektromobily a robotické sekačky, kterých má několik.
Bělotín je také členem energetického společenství ENERKOM Hranicko a připravuje projekt vlastních větrných elektráren. Starosta Kavala má k větrným elektrárnám pragmatický a v zásadě pozitivní přístup. Uvědomuje si, že větrníky by obci mohly přinést miliony korun ročně. „Stát by mohly mezi skládkou a dálnicí,“ plánuje.
Rázně odmítá argumenty odpůrců o škodlivosti větrníků. Tyto obavy přirovnává k dřívějšímu strachu z mobilních telefonů, který se ukázal jako neopodstatněný.
Zajímavostí v obci je také solární veřejné osvětlení. Celkem přes 140 svítidel, každé s vlastním fotovoltaickým panelem a baterií. Nemusí proto být připojené do elektrické sítě, čímž bylo jejich pořízení podstatně levnější, protože kvůli nim nebylo potřeba dělat výkopové práce pro položení elektrického kabelu.
Obec také šetří na odpadech. Od loňského dubna zavedla nový systém třídění odpadu s očipovanými nádobami a domácími kompostéry pro každého občana. Díky tomu došlo k rapidnímu snížení směsného odpadu z 240 kilogramů na 164 kilogramů na osobu za rok.
S odpady pomáhá také moderní sběrné místo a reuse centrum nazvané Naše silážka. Za 20 milionů korun vzniklo na místě bývalé silážní jámy, kterou obec zastřešila železobetonovou deskou a nad ní postavila velkou halu. „Princip reuse centra je jednoduchý: co nepotřebuješ, přineseš a dáš zadarmo a někdo jiný si to za symbolický peníz koupí,“ popisuje starosta. V podzemí v bývalé silážní jámě je prostor pro obecní sklad.
Zadržování a využívání vody
Obec také vybudovala robustní síť prvků pro zpomalení odtoku vody z krajiny. V reakci na dříve prodělané povodně vytvořila šest suchých poldrů na Bělotínském a Račím potoce. „Mají takovou retenční kapacitu, že za posledních 10 let minimálně pětkrát zabránily vylití toků,“ uvádí Kavala.
Kolem obce také vznikly záchytné tůně, a to v rámci komplexních pozemkových úprav, odtěžením dna stávajících suchých poldrů nebo zadržením vody přímo na tocích. Jen v posledním roce obec vytvořila 26 nových tůní, k čemuž využila mrazivé zimy, která umožnila technice vjet do jindy nepřístupného terénu.
Díky výstavbě nových tůní v obci vznikly dva rybářské spolky, které se nyní aktivně podílejí na péči o čistotu a stav těchto vodních prvků i okolní krajiny.
Právě komplexní pozemkové úpravy, které obec provedla mezi prvními v Česku, byly základem pro budování tůní a dalších takových děl. Díky nim získala obec do vlastnictví pozemky v údolních nivách (dříve zarostlých rákosím), kde nyní může vodu legálně zadržovat, aniž by docházelo ke konfliktům s majiteli zemědělské půdy.
Bělotín si uvědomuje, že vodu musí držet i samotná půda. Od roku 2025 v obci funguje druhá moderní kompostárna. Výsledný kompost z bioodpadu se aplikuje na pole, čímž dochází ke zkvalitňování půdy a zlepšuje se i retence vody.
Souběžně s vodními prvky vysazuje stovky stromů a keřů, které pomáhají s hospodařením s vlhkostí v krajině. Kolem Bělotína tak vznikly pásy ovocných dřevin, jako je rybíz a švestky, které slouží jako přirozené bariéry proti smývání půdy a zároveň tvoří takzvanou pojedlou krajinu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
