Když se v České národní bance (ČNB) rozhoduje o tom, zda zvýšit úrokové sazby nebo oslabit korunu, naslouchá sedmičlenná bankovní rada pozorně doporučením Tomáše Holuba a jeho týmu. Experti, které Holub řídí, připravují pro vedení banky odhady vývoje českého hospodářství a stáli mimo jiné i za umělým oslabováním koruny. Svými podklady také pomáhali načasovat vystoupení z tohoto režimu na letošní duben, aby nedošlo k nechtěným výkyvům kurzu.

Teď čeká Holuba a jeho spolupracovníky další klíčové rozhodování: kdy znovu zvýšit úrokové sazby, přibrzdit inflaci a zabránit ekonomice v přehřátí. Šéf měnové sekce ČNB Holub zvýšení sazeb očekává ještě letos, byť v současném vývoji problém nevidí. "Bylo správné ten 'papiňák' trochu přetlakovat," říká v rozhovoru pro HN. "Bezprostředně nám ale nehrozí, že by inflace ustřelila."

HN: Dá se už hodnotit dubnové vystoupení z kurzového režimu? Bylo podle vás úspěšné?

Vystoupení z kurzového režimu zatím můžeme označit za úspěšné. Po pěti měsících už to lze opatrně říci, exit (ukončení režimu umělého oslabování koruny, pozn. red.) doposud probíhal velmi klidně. A nejen my, ale i většina lidí na trhu je tím příjemně překvapena. Neradi bychom to ale zakřikli. Stále platí, že pozice zahraničních investorů v české koruně jsou pravděpodobně dost masivní, a nedá se vyloučit, že působením nějakých neočekávaných vlivů nebo spouštěčů by ještě k výkyvům kurzu mohlo dojít. Úplně definitivní hodnocení proto bude možné až s odstupem roku až dvou let.

Tomáš Holub (43)

◼ Rodák z Liberce studoval v Praze na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) ekonomii, finance a bankovnictví. V letech 1996–2000 pracoval v Komerční bance, v týmu ekonoma Kamila Janáčka.
◼ Poté si ho pozdější guvernér ČNB Zdeněk Tůma vybral jako svého poradce a přivedl ho do centrální banky. Tým měnové sekce ČNB vede Holub od roku 2004. Rovněž přednáší ekonomii na FSV, kde se v roce 2011 stal docentem v oboru ekonomické teorie.
◼ Holub je ženatý a má dvě děti. Rád hraje tenis a plážový volejbal.

HN: A jak vidíte dopad samotného intervenčního opatření?

Pozitivní dopady jsou celkem dobře zdokumentované. Jasně se ukazuje, že jsme jednak zabránili deflaci a jednak jsme podpořili růst ekonomiky. V letech 2014 a 2015 souhrnně v rozsahu minimálně dvou procentních bodů. Nebyl to jediný faktor toho oživení, ale také to nebyl zanedbatelný příspěvek.

HN: Měla ta akce také nějaké náklady?

Nechci úplně použít slovo náklady. Vedlo to k výraznému zvýšení devizových rezerv ČNB, což samo o sobě není náklad. Devizové rezervy nejsou peníze, které jsou vyhozené. Jsou to prostředky investované v zahraniční měně s nějakým výnosem. Tím, že kurz posílil, převažují krátkodobě finanční náklady nad výnosy a to vytváří finanční ztrátu v bilanci centrální banky. Tato finanční ztráta je ale zcela oddělená od veřejných rozpočtů, nemá dopady na ekonomiku, na daně a podobně. ČNB ji bude schopna uhradit ze svých budoucích výnosů, které poplynou z těchto investovaných devizových rezerv.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se