Prosincové volby do regionálního parlamentu měly podle katalánských separatistů ukázat to, co se loni v říjnu nepodařilo prosadit neústavním referendem: podporu většiny Katalánců pro odtržení této části země od Španělska. Výsledky jim sice přinesly poslaneckou většinu, ale jen díky větší váze hlasů z venkova. Celkově separatistům dalo hlasy 47,5 procenta voličů, ale pro společný stát hlasovalo o dvě stě tisíc více.
Velice těsná většina poslaneckých mandátů není jediná potíž. Část vůdců separatistů v čele s bývalým premiérem Carlesem Puigdemontem se po referendu uchýlila do dobrovolného exilu v Bruselu a další jsou s obviněním, že podnikli akce odporující španělské ústavě, ve vyšetřovací vazbě v madridském vězení.
Puigdemont složil povinný poslanecký slib na španělskou ústavu prostřednictvím videopřenosu a chce z exilu pokračovat i jako šéf katalánské vlády, ústavní právníci v Barceloně i v Madridu to však odmítli. Španělský premiér Mariano Rajoy si neodpustil jízlivou poznámku, že Puigdemont je tak statečný, že chce řídit vládu v Barceloně přes Skype.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
