Zemědělci v současnosti zjišťují stav svých polí zpravidla osobně. Na mnohdy několikahodinové obchůzky přitom musí vyrážet i při velmi špatném počasí.
Moderní technologie však už nyní dokážou zajistit, aby se farmářům data o vlhkosti a teplotě půdy nebo o růstu plodin sešla v počítači v kanceláři, aniž by museli vytáhnout paty z budovy.
(na snímku)
Zelené plochy na snímku vlevo označují místa se silnou vegetací. Na červených místech se naopak rostlinám příliš nedaří. Snímek vpravo pak ukazuje mapu takzvaného variabilního hnojení – na různá místa na poli se aplikují různě velké dávky hnojiva. Jde o opak plošného postřiku.
Klíčem k úspoře času a efektivnějšímu obhospodařování půdy je nejen internet věcí a čidla rozmístěná venku nebo ve skladech, ale také snímky z družic obíhajících zemi ve výšce několika stovek kilometrů.
Pomocí takto získaných informací pak agronomové mohou ve specializovaných aplikacích naplánovat hnojení nebo zalévání tak, aby se zbytečně neplýtvalo chemikáliemi či vodou. Výsledkem je nejen úspora peněz a šance na lepší sklizeň, ale také větší ohleduplnost k životnímu prostředí.
Aplikace kromě toho mohou sloužit také jako evidence veškerých činností na farmě. To mimo jiné zemědělcům pomáhá hlídat si, zda plní podmínky pro čerpání dotací.
Jednou z firem, jež se řešeními pro chytré farmy zabývá, je brněnský start-up CleverFarm, který patří do skupiny CleverMaps. Vývojáři svoje podnikání založili na vizualizaci dat a jejich spojení s mapovými podklady. "V první fázi jsme chtěli pouze vylepšit programy pro zemědělce, které jsou na trhu už desítky let a slouží většinou pro evidenci a kontrolu činností na farmě," popisuje ředitel firmy Marian Driensky.
Přímo v terénu
◼ Senzory, které si CleverFarm sama navrhuje a následně nechává na zakázku vyrábět, zajišťují několik druhů dat – nejčastěji o vlhkosti, teplotě nebo objemu srážek.
◼ Umisťují se nejen přímo do půdy, ale také mezi rostliny do výšky několika decimetrů či do skladů, kde mohou odhalit výskyt škůdců. Kromě toho řešení využívá také vlastní malé meteorologické stanice.
◼ Všechna čidla jsou odolná proti povětrnostním vlivům a napájena baterií s životností 2–3 roky. Získaná data se následně pomocí sítí pro internet věcí (např. Sigfox) přenášejí bezdrátově a automaticky přímo do aplikace.
Snímky z vesmíru
◼ CleverFarm využívá také dat z dvou družic Evropské vesmírné agentury (program Sentinel-2). Systém je založený na snímkování povrchu země. Nové fotografie jsou k dispozici zdarma každé tři až čtyři dny a zemědělcům dokážou dát informace o tom, jak rychle rostou plodiny na jejich polích a kde přesně se jim daří nejvíce.
◼ Pokud kvůli oblačnosti snímky z družic Sentinel nedorazí, snaží se je CleverFarm nahradit rovněž bezplatnými daty starší družice Landsat (NASA) nebo placenými snímky ze satelitu SPOT 6.
Původní záměr vylepšit uživatelské prostředí a ovladatelnost softwaru pro zemědělce a získávat peníze z prodeje licencí za používání nové aplikace, se ale ukázal být slepou uličkou. "Zemědělství je poslední sektor, který je ještě zaseknutý v čase. Minula ho generační obměna a úplně tam chybí střední generace. Lidem, kteří řídí na farmách produkci, je často okolo 60 let nebo i více. Ti už na nové technologie přecházet nechtějí," vysvětluje Driensky.
Start-up CleverFarm proto musel změnit podnikatelskou strategii. "Rozhodli jsme dát agronomům k dispozici data on-line a rychleji než kdykoli předtím tak, aby byli schopni na farmě lépe a efektivněji hospodařit," říká Driensky.
Firma získala nového investora a k původní aplikaci zkraje roku 2016 přidala další dva moduly. První z nich je založený na čidlech rozmístěných přímo na farmách, druhý využívá satelitních snímků z družic (více viz infobox).
Získaná družicová data se následně vizualizují do mapy, jež zemědělci dává informace o tom, na kterých částech jeho pozemku rostou plodiny rychleji a kde se jim naopak nedaří. V kombinaci s informacemi z čidel přímo na poli pak může lépe zvolit vhodnou strategii hnojení. "Nechceme se tvářit, že umíme za agronoma rozhodnout. Je na něm, jak s daty naloží, zda bude například slabší místa hnojit více, nebo je naopak nechá ladem a zaměří se na výnosnější části svého pole," uvádí Driensky.
Firma, kterou z poloviny vlastní společnost CleverMaps a z poloviny technologický a inovační hub MindForge vytvořený brněnskými IT podniky, loni svoje řešení jen testovala. Letos přešla do ostrého provozu. Začíná s několika desítkami klientů, kteří pocházejí převážně z farem, na nichž se řešení testovalo.
Základní aplikace je zdarma. Ceny satelitního modulu začínají na 50 korunách za hektar ročně. Provoz senzorového modulu přijde v základu na 990 korun měsíčně.
"První meta je získat v Česku 200 farem," říká k nejbližším cílům firmy Driensky, podle něhož je v tuzemsku až 20 tisíc zemědělských podniků, jež by mohly řešení využívat.
CleverMaps se ale dívá i za hranice. Svůj projekt už nasadil v Srbsku a přemýšlí o expanzi do dalších zemí Evropy a do Afriky. Některé trhy plánuje obsluhovat sám, jiné ve spolupráci s partnery.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
