Padesát milionů není vůbec málo. Firmy z Agrofertu berou na dotacích každou korunu z Česka i Bruselu

Dotační "audit" byznysu Andreje Babiše, nyní zaparkovaného ve svěřenských fondech, ukazuje, že vítaná je každá koruna z bruselské i státní kasy. I díky tomu je Agrofert rekordmanem v čerpání dotací mezi soukromými firmami. Sbírá je po stamilionech, desítkách milionů, ale i po pár tisícovkách, jak dokládá dotacemi vystlané Čapí hnízdo.

Kupříkladu necelý milion korun dostaly z evropských fondů některé zemědělské akciovky Agrofertu na nákup rozmetadel hnoje. Nenechaly si ale ujít ani 40 tisíc korun na poradenské služby.

Když chtěl stát před lety podpořit z evropských dotací prvovýrobce, aby se sdružovali k prodeji, a přispíval jim na vznik a rozjezd takzvaných skupin výrobců, hlásily se o tyto peníze rovněž dávno vzniklé a dávno zajeté firmy z Babišova holdingu. Fungovalo to tak, že zemědělská akciovka založila "eseróčko" třeba na prodej řepky či obilí. Předpisy umožňovaly, že skupina měla mnohdy i jen jediného člena, a firmy toho využily. Uměle založená dcera prodávala obilí místo matky. Jaroslav Faltýnek (ANO) tehdy ještě jako člen představenstva Agrofertu tento manévr obhajoval.

"I my se hlásíme k zemědělcům, protože máme třeba jen 15 producentských jednotek s chovem prasat, více než 10 závodů s velkochovy kuřat. Tito prvovýrobci se spojili v několik odbytových družstev. Není na tom nic, co by znamenalo tunelování, když chceme podle zákona zmiňovaná procenta z obratu," prohlásil Faltýnek. Uměle založené firmy z holdingu si ročně přišly každá zhruba na 300 až 600 tisíc korun z dotací.