Učněm díky státní maturitě

Učňovské školství za předlistopadové éry zatraktivňovaly jak příspěvky od budoucího zaměstnavatele, tak i perspektiva rychlého nástupu do práce s výdělkem často vyšším, než měl absolvent vysoké školy. První motiv byl brzy passé a druhý ztrácel na síle s tím, jak se platové nůžky postupně rozevíraly ve prospěch lidí s vyšším vzděláním. Navíc střední školy všeho druhu začaly přijímat víc studentů, takže ústup učilišť ze slávy byl nevyhnutelný. Roli mohla hrát i lákavá možnost prodloužit si mládí na některé vysoké škole, třeba i bez záměru studium dokončit, natož ve studovaném oboru pracovat. Každopádně klasický učební obor bez maturity cestu k vyššímu vzdělání, když ne rovnou zavíral, minimálně komplikoval.

Nyní se na učiliště hlásí o něco větší počet zájemců než v minulých hubených letech. Co za tím je? Směs důvodů je pestrá a jsou mezi nimi i hodně bizarní. Například se ukazuje, že zájmu o učňovské obory pomáhá i státní maturita. Respektive hnacím motorem je zájem se jí vyhnout. Ten roste s tím, jak se přibližuje hrozba v podobě povinné maturitní zkoušky z matematiky. Široce rozšířená nechuť k matematice, daná tím, jak se u nás "královna věd" učí, je pro vzdělávací systém státu, který se roky snaží zatraktivnit technické obory, hodně nelichotivá vizitka.