Propad českého trhu s životním pojištěním se loni po čtyřech letech zastavil. Na pojistném se vybralo 43,69 miliardy korun, což je 0,07 procenta více než v roce 2016. Zasloužil se o to především růst takzvaného rizikové životního pojištění, které poskytuje zajištění pro případ úrazu, dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo smrti. Na rozdíl od investičního životního pojištění, o něž lidé dál ztrácejí zájem, neobsahuje žádnou spořicí či investiční složku. "Trend upřednostňování rizikové složky je opravdu výrazný. Převažuje v naprosté většině smluv, které nyní v životním pojištění uzavíráme. Naopak investiční složka je minimalizována," uvádí mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.

Zástupci pojišťoven se shodují, že se na trhu postupně projevují změny pravidel z posledních tří let. Jejich cílem bylo třeba zamezit zneužívání životního pojištění k daňovým únikům či zabránit nepoctivým finančním poradcům v takzvaném přetáčení smluv. Praxe, při které někteří poradci kvůli provizi nutili klienty nevýhodně vypovídat původní smlouvy a nahrazovat je novými, v minulosti přispěla ke zhoršení pověsti životního pojištění v Česku.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se