Nejlepší čas říct si o přidání: Firmy zatím tlačí k ochotě zvyšovat mzdy nedostatek lidí, ale boom ekonomiky pomalu končí

Diskontní obchody Lidl nabízejí nástupní plat pokladním až 28 tisíc korun, v Praze ještě o tisícovku více. Oproti dřívějšku jde o 25procentní nárůst. "Za březen, kdy jsme náborovou kampaň spustili, jsme zaznamenali asi 50procentní nárůst uchazečů," říká mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Aktuálně řetězec nabízí více než sto takovýchto volných míst po celé zemi.

Lidl tají, kolik lidí se díky kampani podařilo nalákat. A třeba i přetáhnout od konkurence. Mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček přiznává, že to byl "extrémně silný signál trhu". Tesco naposled zvyšovalo mzdy loni o 14 procent. "Nyní nás čekají další vyjednávání o nové kolektivní smlouvě," poznamenává Koukolíček.

Kromě Tesca teď zaměstnanecké odbory s vedením domlouvají nové kolektivní smlouvy a další přidání se řeší také třeba v Bille a Penny Marketu, Amazonu, Ikei nebo v Marks & Spencer. Ve sféře maloobchodu a velkoobchodu pracuje celkem asi 180 tisíc lidí.

Laťka, kterou ve mzdové oblasti nastavil Lidl, je tak vysoko, že konkuruje celé řadě pozic, kde je potřeba vysokoškolské vzdělání. Poslanec za piráty Jakub Michálek nedávno interpeloval premiéra v demisi Andreje Babiše s dotazem, jak je možné, že prodavači v Lidlu berou více než někteří úředníci ve státní správě.

Lidl se stal jakýmsi symbolem roztáčení mzdové spirály, které se týká v podstatě celé ekonomiky. Nezaměstnaných je minimum a získat (i udržet) zaměstnance je pro firmy stále dražší.

Že je to stále větší problém, ukazuje i průzkum poradenské společnosti Deloitte, v němž oslovila 110 finančních ředitelů firem napříč odvětvími domácí ekonomiky. Nedostatek kvalifikované pracovní síly považuje za významné riziko pro firmu 61 procent z nich. Nejčastěji, v 62 procentech případů, ale za hrozbu finanční šéfové označili růst nákladů. Loni to bylo 46 procent. A v této oblasti pak vnímají jako nejvážnější růst nákladů personálních − počítá s ním 95 procent účastníků průzkumu.

Čerstvá studie Česko-německé obchodní a průmyslové komory pak upozorňuje na to, že dostupnost zaměstnanců je nejrizikovějším faktorem také v plánování dalších investic. "Plná zaměstnanost v zemi je stále větším problémem," říká k tomu ředitel Commerzbank Michael Krüger. Česku se podle komory snižuje dosavadní konkurenční výhoda v podobě relativně levné práce.

Situace přirozeně stále dává munici odborům a zaměstnancům pro tlak na vyšší mzdy, pro podniky to ale může být problematické. Obchodníci pracují s průměrnými maržemi okolo 20 procent, v řadě odvětví jsou ale výrazně nižší.

Podle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka jsou takovými obory zejména podniky v dodavatelských řetězcích, především subdodavatelé v automobilovém průmyslu nebo malí potravinářští výrobci a zemědělci. Česká ekonomika je na rozdíl od řady jiných evropských zemí silně orientovaná na průmysl. Vyšší tlak na mzdy je velmi citlivý právě pro průmyslové podniky. Aby zůstaly konkurenceschopné, musí investovat ve vyšší míře nejen do lidí. "Musí z čistého výdělku pokrýt nejen vyšší komfort pracovníků, spojený s vyššími platy, ale rovněž investiční náklady a případně úvěry spojené s investováním do strojů a technologií," poznamenává Havlíček.

Česká ekonomika roste čtvrtý rok v řadě. Loni podle předběžného odhadu ČNB rostl HDP v zemi o 4,5 procenta. Letos by to mělo být už "jen" o 3,6 procenta, v roce 2019 o 3,2 procenta. Loni tedy ekonomika zažila pravděpodobný vrchol svojí konjunktury.

Odrazit by se to mělo i na nárůstu mezd. "Česká ekonomika se nyní pohybuje na vrcholu svého růstu, a ačkoliv růst mezd vždy reaguje se zpožděním, tak dynamický a rychlý v dalších obdobích nelze očekávat," uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Více čtěte rubrice Podniky a trhy

Komentář Leoše Rouska čtěte v rubrice Názory