Euro klesá kvůli italské politické krizi. Vůči dolaru je na desetiměsíčním minimu, trhy a investoři se obávají nových italských voleb a nestability kvůli zpochybňování členství Itálie v EU. Obavy ale míří ohledně Středomoří ještě dál na jihovýchod. Předpovědi o tom, že rok 2018 bude ekonomicky velmi špatný pro Turecko, se naplňují. Turecká lira letos ztratila proti dolaru už sedmnáct procent a inflace v dubnu vystoupala nad jedenáct procent.
Turci už pociťují problémy ekonomiky ve svých peněženkách a důvod k neklidnému spaní mají některé evropské banky. Největší španělská banka BBVA je polovičním vlastníkem Garanti Bank, třetího největšího tureckého finančního ústavu. UniCredit Bank vlastní ze 41 procent Yapi Kredi, čtvrtou největší tureckou banku.
Země na Bosporu má také vysoký deficit bilance běžného účtu. Přes padesát miliard dolarů. K problémům přispívá také růst cen ropy a větší výdaje na armádu po pokusu o vojenský převrat před dvěma lety. "Globální investoři začínají panikařit. Další pokles turecké liry může v Evropě způsobit malou bankovní krizi," uvádí německý list Die Welt.
Vítězství jisté nemá
◼ Recep Erdogan začal politickou kariéru jako starosta Istanbulu. Od roku 2003 byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Volí jej hlavně konzervativní muslimové, příslušníci střední třídy a malí podnikatelé.
◼ Erdogan vypsal prezidentské i parlamentní volby na 24. červen. Pokud vyhraje, země přejde z parlamentního systému vlády na prezidentský. Erdoganův návrh na takovou změnu Turci loni těsně schválili v referendu.
◼ Vítězství nicméně Erdogan nemá úplně jisté. Podle průzkumu agentury MAK mu chce dát svůj hlas 51,4 procenta voličů. Jeho Straně rozvoje a spravedlnosti a jejím spojencům přisuzuje průzkum v parlamentních volbách zisk 50 procent hlasů.
◼ Největším soupeřem Erdogana je kandidát levicové Lidové republikánské strany Muharrem Ince. Kritizuje Erdogana za uzurpování moci, potírání svobody slova a potlačování demokracie v zemi. Tisíce vojáků, novinářů, právníků a dalších osob zatkla policie po nezdařeném pokusu o vojenský převrat proti Erdoganovi v červenci 2016.
Důležitá země pro EU
◼ Turecko je pro Evropskou unii klíčovou zemí pro zastavení proudu uprchlíků a migrantů z Blízkého východu. Dohodu o navracení běženců z Řecka do Turecka podepsaly Brusel a Ankara na jaře 2016.
◼ Turecká lira letos prudce klesá. Investoři kritizují vládu a centrální banku za nezvýšení úrokových sazeb.
50 miliard
dolarů tvoří turecký deficit bilance běžného účtu.
Turecku hrozí odchod investorů, prezident Recep Erdogan je ale proti zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Nedávno nazval vysoké úrokové míry "příčinou všeho zla". Avizuje, že zvyšování nepřipustí, pokud bude znovuzvolen v letošních prezidentských volbách 24. června. Turky vyzval, aby zpod svých polštářů vyndali dolary a eura a vyměnili je za turecké liry.
Erdogan a jeho vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) založili svoji dlouhodobou podporu na voličské základně složené ze střední vrstvy a drobných podnikatelů. Od nástupu Erdogana do premiérské funkce v roce 2003 turecká ekonomika rostla každý rok o sedm až osm procent. Zvyšující se životní úroveň, stavební boom a příliv investic používá Erdogan jako svůj vývěsní štít doposud.
Ještě loni turecká ekonomika rostla o 7,4 procenta, letos to bude zhruba o čtyři procenta, předpokládá Mezinárodní měnový fond. Vykázat růst se stalo pro prezidenta a vládu důležitou prioritou. Od roku 2003 AKP neprohrála ani jedny parlamentní nebo prezidentské volby. Tentokrát však Erdogan nemá vítězství úplně zaručené.
"Zahraniční investoři kritizují centrální banku za to, že nezvyšuje úrokovou sazbu včas a dostatečně. Ale musíme mít na paměti, že banka operuje v obtížném prostředí. Protože vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje chce hlavně udržet robustní ekonomický růst. Kdykoliv se objeví zpráva, že by centrální banka mohla sazbu zvýšit, vláda se proti tomu postaví," říká analytik nizozemské Rabobank Piotr Matys.
"Bankéři musí zvýšit úroky. Není zde limit, o kolik by to mohlo být, protože tohle se stává měnovou krizí. Turecko čelí totální ztrátě důvěry," řekl agentuře Bloomberg stratég TD Securities Cristian Maggio.
Erdoganova osoba a politika Turecko silně polarizují. Někteří voliči v něm vidí stabilitu a tvrdí, že Turecko potřebuje vládu pevné ruky. Jiní ale jeho plán přechodu na prezidentský systém a posílení pravomocí prezidenta odmítají jako nástup diktatury. V průzkumu společnosti MetroPoll před dvěma týdny vyslovilo souhlas s Erdoganovou politikou 46,3 procenta respondentů, nesouhlas 47,8 procenta.
Kurz turecké liry k dolaru:
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
