Strašení uprchlíky zabírá i na Slovince

Kde hledat recept, jak ve volbách porazit vládní stranu, když ekonomika loni vyrostla o pět procent a míra nezaměstnanosti se pohybuje na stejném čísle? Janez Janša, který se ve slovinské politice pohybuje více než dvě desítky let a už jednou to dotáhl na premiéra, se rozhodl vsadit na to, co v poslední době v řadě evropských zemích zabírá. Manuál volební kampaně si vypůjčil od Viktora Orbána, který se sloganem Stop imigrantům letos na jaře obhájil premiérskou funkci v sousedním Maďarsku. Některá slovinská média přišla s podezřením, že inspirace nebyla pouze ideová a že na financování kampaně Janšovy Slovinské demokratické strany se podílely i fondy blízké maďarským konzervativcům. A Orbán neváhal svého spojence podpořit osobní účastí na květnovém předvolebním mítinku, kde Janšu označil za "záruku přežití slovinského národa".

Význam těchto voleb proto nelze omezit jen na Slovinsko, malou zemi s pětinou obyvatel Česka. Projevuje se v nich několik podstatných trendů. Prvním jsou pokusy ustavit koalici národně konzervativních stran ve střední Evropě. Jejich slabinou je ale zatím malá důvěryhodnost, protože oba někdejší disidenti, Janez Janša i Viktor Orbán, dospěli ke svým dnešním názorům až poté, co hlásali i jiné politické názory. Navíc národně konzervativní politika omezená na negaci, na vymezování se vůči imigraci a vůči všemu, co se dá zahrnout pod pojem Brusel, by voličům mohla brzy přestat stačit. Hledání vnější hrozby sice může ventilovat a směrovat pocity nespokojenosti, stěží však odstraní důvody, proč je řada voličů přesvědčena, že data dokazující ekonomickou prosperitu se neukazují v jejich peněženkách a na jejich bankovních účtech.