Eurozóně se daří nejlépe od krize, tempo ale zpomaluje. Největším rizikem jsou ochranářské kroky Donalda Trumpa

Zemím, kde platí euro, se jako celku loni dařilo. Jejich hrubý domácí produkt vzrostl o 2,4 procenta, což je nejlepší ukazatel od poslední globální krize. S přibližně stejným růstem počítala například i předpověď Mezinárodního měnového fondu na letošní rok. Ale nyní se ukazuje, že očekávání byla přehnaná. Eurozóna, kam směřuje 65 procent tuzemského vývozu, zvolňuje tempo.

Potvrzuje to i poslední aktualizovaná předpověď, kterou zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). Podle ní může letos devatenáctičlenná měnová unie počítat s meziročním růstem hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. Prognostici ECB, kteří svoji zprávu zveřejňují čtyřikrát ročně, v březnu uváděli 2,4 procenta. K úpravě předpovědi směrem dolů je přiměl letošní nečekaně pomalý start eurozóny, kdy její hospodářský výkon během prvního čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostl o 0,4 procenta. Během minulého roku se ale mezikvartálně zvedal vždy o 0,7 procenta.

Proč tempo hospodářského růstu zvolnilo? Experti ECB to částečně připisují "dočasným faktorům", jako jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, které měly vliv na stavební aktivitu. Svou roli v tom sehrály i stávky v některých zemích eurozóny nebo nebývale vysoká absence lidí v zaměstnání v Německu, kde řádila chřipková epidemie. K útlumu přispělo i silnější euro, jehož kurz znevýhodňuje vývozce na světových trzích. Loni se společná měna směňovala za průměrných 1,13 dolaru, letos ECB počítá s posílením kurzu až na 1,20 dolaru za jedno euro. Cenová konkurenční schopnost evropských výrobků na třetích trzích se tak zhorší.

Na firmy i domácnosti doléhají stoupající ceny ropy i dalších komodit důležitých pro výrobu a vnitřní trh. Barel severomořského Brentu loni přišel na průměrných 54,40 dolaru, letos podraží na 74,50 dolaru, tedy skoro o dvě pětiny, předpovídá ECB.

Hospodářskému růstu by naopak měly dále prospívat velice nízké úrokové sazby. Prezident ECB Mario Draghi na posledním zasedání naznačil, že na současné úrovni zůstanou až do léta příštího roku.

Pracovních míst bude dále zvolna přibývat, takže lze očekávat další pokles nezaměstnanosti. Její průměrná míra v eurozóně se v dubnu snížila na 8,5 procenta oproti 9,2 procenta o rok dříve. Hospodářství se tak bude moci více opírat o soukromou spotřebu, nikoli vývoz. Ten může narazit na vážné obchodní překážky, pokud USA rozšíří svá ochranářská opatření (zahrnující zatím ocel a hliník) na další zboží.

Velkou ránu pro eurozónu, ale i země mimo ni by znamenalo uvalení až 25procentního amerického cla na dovoz osobních aut. Země EU jich loni do USA vyvezly skoro 1,15 milionu, což byla více než pětina jejich celkového exportu.

Hrozba ochranářství ze strany USA není jediná velká nejistota, jež představuje riziko pro budoucí růst eurozóny. "Je to rovněž situace v hluboce zadlužené Itálii, kde se k moci dostali populisté, jednání o tom, za jakých podmínek Británie opustí unii, i spor EU s USA ohledně Íránu," uvádí Ferdinand Fichtner, který v berlínském ústavu pro hospodářský výzkum (DIW) odpovídá za výzkum konjunktury.