Po pandemických letech se veřejný dluh eurozóny během prvního čtvrtletí 2025 stabilizoval na úrovni přibližně 88 procent HDP. Tato úroveň sama o sobě alarmující není, ale zároveň znamená, že prostor pro expanzi fiskální politiky je stále omezený.

V reakci na rostoucí deficity byla v roce 2024 přijata reforma rozpočtových pravidel EU, která zavazuje země předkládat střednědobé výdajové plány s cílem postupného snižování dluhu a udržení deficitu pod hranicí tří procent. Otázkou ale zůstává, do jaké míry tyto plány dokážou přesvědčit investory. Právě důvěryhodnost rozpočtových strategií bude rozhodovat o tom, zda si země udrží příznivé podmínky financování, nebo budou muset akceptovat vyšší rizikové prémie. Nejviditelnějším příkladem je dnes Francie, kde kombinace vysokého dluhu a politické nejistoty vyvolává tlak na náklady obsluhy dluhu, což následně zvyšuje volatilitu na trhu se státními dluhopisy.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak probíhá reforma fiskálních pravidel EU.
  • Jak vznik půlbilionového fondu ovlivnil rozdíly výnosů mezi státy EU.
  • Jak se budou úvěrové podmínky měnit pro firmy a domácnosti.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.