Česká republika vstupuje do druhé poloviny dvacátých let s relativně příznivou fiskální pozicí. S úrovní veřejného dluhu kolem 44 procent HDP patří Česko mezi fiskálně zdrženlivé vyspělé státy. V porovnání s průměrem eurozóny přesahujícím 90 procent máme stále značnou rezervu a země jako Japonsko nebo Spojené státy mají úroveň veřejného dluhu ještě daleko vyšší.

Po nárůstu deficitu veřejných financí v letech 2020–2023, který ovlivnila pandemie a výskok cen energií v reakci na ruskou invazi Ukrajiny, se vládě podařilo vrátit roční schodek ke dvěma procentům HDP, a to i ve výhledu pro rok 2026. Rozpočtový deficit na této úrovni znamená stabilizovaný poměr veřejného dluhu k velikosti ekonomiky.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak udržet nízké náklady financování a vysoké ratingy.
  • Které investiční projekty mají prioritu: energetika, doprava, obrana, vzdělání.
  • Jak propojit veřejné a soukromé finance a omezit korupční rizika.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.