Naleziště lithia na německé straně Krušných hor získávají před českým Cínovcem náskok

Za několik let se v Krušných horách začne těžit a zpracovávat lithium. Jen to asi nebude na české straně hor, kde jsou na Cínovci významné světové zásoby lithia, ale v Německu. Na rozdíl od české vlády zemská vláda rozvoj tohoto byznysu podporuje. Jeden z těžařů Bacanora Minerals, který chce těžit na německé straně Cínovce, už například minulý rok získal od německých úřadů 30letou licenci pro těžbu.

Náskok Saska potvrzuje i další lithiová investice do ložiska Sadisdorf, ležícího v blízkosti českých hranic, které koupila těžební firma Lithium Australia. Ta získala licenci od německé firmy Tin International za dva miliony eur − půl milionu eur zaplatí v hotovosti a zbytek v akciích. Lithium Australia zároveň investuje v Německu do těžby kobaltu v nedalekém Eichigtu.

"Obě ložiska leží v centru budoucích evropských továren zaměřených na elektromobilitu a výrobu baterií," řekl k investici Adrian Griffin, generální ředitel firmy. Lithium Australia má mimo Krušné hory ještě další těžební projekty v Mexiku a hlavně v domovské Západní Austrálii, která je jedním z center těžby této suroviny.

Lithium Australia patří asi mezi stovku menších těžebních firem, které mají svoje akcie umístěné na australské burze ASX a investují po celém světě do těžebních projektů zaměřených na lithium, kobalt a další kovy spojené s elektromobilitou a výrobou baterií, na jejíž rozvoj sázejí.

Austrálie navíc v roce 2017 předběhla jihoamerické Chile na pozici největšího světového producenta lithia. Zpracovalo se tam celkem 18 700 tun lithiového karbonátu, což je chemicky upravená surovina v podobě bílého prášku, s níž se pak obchoduje a kterou odebírají automobilky jako Tesla, Volkswagen nebo výrobci baterií Panasonic či LG Chem.

Jednou z firem s akciemi na burze ASX je kromě Lithium Australia i firma European Metals, která by zase ráda těžila a zpracovávala lithium na českém Cínovci. Do desítek průzkumných vrtů investovala v posledních několika letech přes 350 milionů korun. Zatím stále plánuje mít v roce 2019 hotovou studii o proveditelnosti těžby. Se zahájením těžby tito těžaři počítali kolem roku 2023. Podle předběžné studie proveditelnosti vypracované European Metals by se v Česku mohlo po dobu více než dvaceti let zpracovávat 21 tisíc tun lithiového karbonátu ročně.

Politizace těžby lithia před loňskými volbami v Česku, kterou rozjelo hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše spolu s komunisty, ale kolem budoucí těžby vytvořila nejistotu − jak pro držitele průzkumných licencí a případné investory, tak pro české úřady.

A to dává v Evropě šanci jiným projektům, jako je třeba Sadisdorf, kde by Lithium Australia chtěla už v říjnu 2018 mít jasno o vymezení zásob lithia. Prozatím firma předpokládá, že se tady po dobu deseti let může zpracovat asi 25 tisíc tun lithiového karbonátu ročně.

Mnohem dále je v Sasku již zmíněný kanadský těžební investor Bacanora Minerals, který počítá s dokončením studie proveditelnosti těžby letos v červenci. Bacanora získala poloviční podíl na německém Cínovci v roce 2017 za více než pět milionů dolarů a má opci i na koupi druhé poloviny, již stále drží německý výrobce solárních panelů SolarWorld. Kanaďané budou těžit lithium také v Mexiku, kde už mají všechna potřebná povolení k těžbě, s níž počítají v roce 2020.

Velmi daleko je v Evropě rovněž lithiový projekt v Srbsku, do něhož vstoupil těžební gigant Rio Tinto, který investuje desítky milionů dolarů.