Už dnes jsme schopni rakovinu vyléčit, nikdy se jí ale nezbavíme, říká americký výzkumník Theodorescu

Od naší zpravodajky z USA - Lékař a vědec Dan Theodorescu se rozhodl najít lék na rakovinu ve svých deseti letech, kdy na tuto nemoc zemřela jeho teta. Nyní, po necelém půlstoletí, říká, že je ke svému vědeckému snu blízko. "Už dnes jsme schopni rakovinu vyléčit. Sprovodit z povrchu zemského ji ale nedokážeme nikdy," říká muž, který se přes 30 let věnuje výzkumu rakoviny a posledních osm let vedl Centrum pro výzkum rakoviny na Coloradské univerzitě v USA.

Je také autorem několika objevů, které mohou změnit léčbu nemocných se zhoubnými nádory. Theodorescu nyní spolupracuje s česko-americkou společností Machavert, která v Coloradu zkoumá a vyvíjí potenciálně účinný lék na rakovinu. Vědec firmě radí, jak vývoj posunout, a zároveň s ní plánuje propojit i své další výzkumy. "Unikátní na jejich technologii je, že do nosiče, který zřejmě sám léčí a je netoxický, se teoreticky dá vložit další látka," říká, proč s firmou, jež má českého šéfa, spojil své jméno.

HN: Loni jste začal spolupracovat s česko-americkou firmou Machavert, která vyvíjí lék na rakovinu. Proč jste souhlasil s tím, radit jí jako člen vědecké rady?

Po celou svou kariéru se snažím přijít na mechanismy, které kontrolují rakovinu, a pak převádět tyto znalosti do léčby. Za ty roky jsme spolu s různými týmy udělali několik objevů, které vedly k novým léčebným postupům. Když mě Machavert oslovil a dozvěděl jsem se více o jejich technologii, bylo celkem jasné, že mají potenciálně velmi zajímavý přístup k léčbě rakoviny. Jejich laboratoře se navíc nacházejí velmi blízko mých, což také pomáhá spolupráci. Třetím důvodem bylo, že jeden z mých bývalých asistentů v Machavertu začal pracovat. Nejdůležitějším důvodem byl ale samozřejmě potenciál jejich produktu.

HN: Čím je pro vás jejich přístup zajímavý?

Je to ze tří důvodů. Molekuly, se kterými pracují, mají dvě potenciální použití. Jsou to nosiče a zároveň mají schopnost samy rakovinu léčit. Můžete si to představit tak, že tyto molekuly tvoří kapsli, která může obsahovat léčivou látku, ale i samotný obal, pouzdro kapsle, je lék. I kdyby léčivý potenciál kapsle nakonec nebyl tak silný jako potenciál látky, kterou nese, dokážete si představit, že to může být velmi efektivní kombinovaná léčba. Už od 50. let víme, že v některých případech může být rakovina vyléčena pomocí kombinované léčby nebo to významně zvýší pravděpodobnost jejího vyléčení. Takže tento potenciál technologie Machavertu k zapouzdření léku nabízí možnost, alespoň teoreticky, použít více léčivých látek. Kapsle může současně nést dvě, tři nebo více molekul. Zatím to ještě nikdo neudělal, je to jen teoretická možnost, ale může to přinést velké výhody. Můžeme najednou doručit do rakovinné buňky několik látek a spolu s další léčbou pravděpodobnost přežití rakovinné buňky klesá. Dalším důvodem je − alespoň předběžná data to naznačují −, že pouzdro samotné vykazuje nějakou aktivitu při léčbě rakoviny, a navíc se zdá, že kapsle je netoxická, což je třetí element.

HN: Právě teď společně pracujete na něčem, co do té kapsle můžete vložit. Co to je?

To vám nemohu přesně říct, protože máme nějakou ochranu duševního vlastnictví a ještě jsme nepodali patenty. Máme ale důkazy, že zapouzdření určitých léků, které útočí na konkrétní cíle, může dobře působit společně s další léčbou, jako je například imunoterapie (způsob léčby, kdy se k ničení nádorů využívá vlastní imunitní systém pacienta − pozn. red.). Nemůžu se dočkat, až je vyzkoušíme s platformou Machavertu.

HN: Firmě radíte jako člen vědecké rady například s tím, jak se připravit na testování léku na lidech apod. Vyhovuje vám jako vědci tato poradní role?

Ano, radím několika společnostem. Dělám to jen pro firmy, které mě zajímají po vědecké stránce. Nedělám to jen proto, abych něco dělal, protože mám spoustu vlastní práce.

HN: A teď jí budete mít ještě více. Po letech jste se rozhodl opustit Denver a budete pracovat pro medicínské centrum Cedars-Sinai v Los Angeles, jež je považováno za jedno z nejlepších v USA. Budete tam řídit jeho rakovinné centrum. Proč jste se k té změně rozhodl?

Z mnoha důvodů. Když jsem přišel do Denveru, bylo to místo se skvělým potenciálem. Ale jak to tak bývá, až po čase přijdete na věci, které při pohovoru nebyly úplně vyjasněné, a najdou se nějaké problémy.

HN: Jaké?

Museli jsme například přebudovat oddělení, kde děláme klinické výzkumy, a významným způsobem zlepšit oddělení pro prevenci a kontrolu zdraví obyvatel. Poté co jsme to udělali, jsme začali růst a dostalo se nám i národní pozornosti. Stali jsme se součástí National Comprehensive Cancer Network (NCCN, síť 27 předních rakovinných center v USA − pozn. red.). Začali jsme být hodnoceni v rámci U.S. News Report (platforma, která každoročně hodnotí nejlepší nemocnice, školy apod. − pozn. red.), a co je nejdůležitější, centrum získalo označení NCI Cancer Centre (jde o označení národní agentury pro nejlepší nemocnice nebo centra v zemi, které získají jen asi čtyři procenta těchto zařízení v USA − pozn. red.). Obdrželi jsme jej v roce 2011, půl roku po mém příchodu, i v roce 2016. Díky síti NCCN jsme také mohli provádět klinické výzkumy v nemocnicích větších velikostí. Rád dělám výrazné změny namísto pouhého udržování a cítil jsem, že už jsem dosáhl všeho, co jsem v Denveru chtěl udělat.

Mám štěstí, že mám mnoho příležitostí a mohu si vybírat. V Cedars-Sinai mám mnoho přátel a je to fenomenální instituce, je mezi desítkou nejlepších nemocnic v USA, klinicky na velmi dobré úrovni. Má předpoklady stát se světovým centrem pro výzkum rakoviny. Kromě toho, že tam mohu posunout svůj vlastní výzkum a získat skvělé kolegy, mám šanci získat i pro toto centrum prestižní označení NCI Cancer Center, což je výzva.

HN: To je váš sen, znovu dosáhnout takového ocenění?

Je to můj manažerský sen, můj vědecký sen je vyléčit rakovinu. Pokud budu první, s kým centrum získá označení NCI, byl by to neuvěřitelný úspěch.