Aktuální praxe finanční správy

V médiích se v posledním roce diskutují přístupy finančních úřadů při správě daní, které stále intenzivnějším způsobem dopadají na podnikatele v Česku. Jeden příklad za všechny je praxe finančních úřadů při vydávání zajišťovacích příkazů. Podnikatelé v důsledku zajišťovacího příkazu velmi často končí v insolvenci či v "lepším" případě se značnými finančními potížemi. Nejde ale pouze o zajišťovací příkazy. Mění se i způsob, jakým finanční úřady provádějí daňové kontroly. Finanční úřady pracují s mnohem větším množstvím dat a zvyšují své požadavky na dokazování. Například při dodávání zboží do jiného členského státu EU vám před pár lety postačovaly základní doklady. Dnes po vás finanční úřad bude chtít zdokumentovat kompletní auditní stopu každé dodávky, včetně toho, jakým způsobem jste si prověřili svého dodavatele a odběratele. Téměř každá druhá daňová kontrola v oblasti DPH přitom končí doměřením daně. Rapidně roste i celková výše doměrků v oblasti převodních cen.

Přístup českých finančních úřadů však není ojedinělý. Jak potvrzují kolegové z ostatních středoevropských zemí, obdobné trendy můžeme sledovat např. i v Polsku, Maďarsku či Německu. Prim přitom i v těchto zemích hraje právě oblast DPH a převodních cen. Na rozdíl od Česka navíc daňové kontroly v okolních státech často končí trestním stíháním společnosti a jejího managementu. V Německu například v nedávné době řešili vlnu trestních stíhání podnikatelů, ale i významných sportovců, soudců a politiků, kteří měli své finance uloženy v offshorových společnostech v daňových rájích. Daňové kontroly končící doměrkem mají v Německu zásadní dopad právě na odpovědnost managementu. O nepřímém úmyslu krácení daně totiž hovoříme i v případech, kdy se management neujistí o tom, že je společnost v souladu s daňovými předpisy. Například pokud si nenechá zpracovat dokumentaci k převodním cenám.