Na úřad bez fronty. Elektronickou občankou Česko dohání svět, Slovensko ji zavedlo už před pěti lety

Pět let po Slovensku dostanou i lidé v Česku občanské průkazy s čipem, které umožní elektronickou komunikaci se státní správou. Úřady je začnou vydávat od začátku července. Vláda odhaduje, že nové doklady začne každý rok používat přes půl milionu lidí.

Od 8. července umožní nový průkaz přístup ke službám elektronického portálu veřejné správy. Ušetří tak čas, který by lidé museli věnovat návštěvě úřadu a čekání ve frontě. Z domova si budou moci vyžádat potvrzení o bezdlužnosti, výpis z rejstříku trestů či výpis bodového hodnocení řidičů. Celkem systém nabídne 37 služeb.

"Lidé dostanou občanku s čipem a stanoví si PIN kód, který budou používat. Pak se mohou přihlásit do Portálu občana a využívat elektronické služby," uvedl ke změně vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tak vláda plní jeden z pilířů svého programu, který se týká digitalizace státní správy. Přípravy už ale dělala minulá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Jako vzor si Česká republika bere Velkou Británii, která vede žebříček OSN vyspělosti elektronizace státní správy. Volby tam sice neprobíhají elektronicky jako v Estonsku, vládní portál ale dokáže poradit občanům. Lidé najdou všechno na jednom místě a nemusí přeskakovat mezi několika webovými stránkami.

Český portál bude podle ministerstva vnitra jednoduchý a přehledný. Umožní také propojení s datovou schránkou, která slouží jako elektronické razítko pro úřední dokumenty.

Řadu služeb má portál nabídnout až v budoucnu. Podle Dzurilly půjde například o placení pokut nebo zjišťování údajů o tom, zda lidé nedluží některému úřadu. Placení daní přímo přes tento portál zatím možné nebude. Podle Dzurilly proto, že je daňový systém příliš složitý. "Určitě ale chceme, aby byly daně dostupné jednoduchým proklikem z toho portálu," vysvětlil zmocněnec.

V žebříčku OSN je Česko na 50. místě v elektronizaci státní správy. Pořadí zohledňuje řadu ukazatelů včetně vyspělosti ekonomiky i digitální gramotnosti lidí. Kdyby se ale podle kritérií OSN měla hodnotit pouze digitalizace státních služeb, Česko by se dostalo až za Bangladéš, Etiopii či Bělorusko na konec první stovky žebříčku.

Odborníci upozorňují, že Česko sice má řadu kvalitních digitálních služeb pro komunikaci občanů s úřady, jednotlivé aplikace spolu ale nejsou propojené. Takových aplikací je přes 700, spočítala iniciativa s názvem 202020. Ta funguje dva roky, patří k ní odborníci i řada politiků napříč stranami, například Petr Fiala z ODS nebo Jan Farský z hnutí STAN. Pozvednout chce úroveň eGovernmentu v Česku.

Elektronické občanky stát zavádí s několikaletým zpožděním po sousedním Slovensku. Tam fungují už od roku 2014 a slouží i pro přihlašování k datovým schránkám. Ty se tam letos v létě stanou pro všechny firmy povinné, v tuzemsku taková povinnost už dávno platí.

Průkazy s elektronickým čipem s sebou nesou bezpečnostní rizika. Jak upozornili na konci roku 2017 vědci z Masarykovy univerzity, čipy od německé společnosti Infineon Technologies skrývaly chybu, díky které se mohl útočník dostat k citlivým datům. Výrobce dodával občanky na Slovensko, do Rakouska a Estonska. Úřady těchto zemí reagovaly koncem loňského roku pozastavením vydávání nových dokladů.