Od vzniku samostatného Česka komunisté nikdy nepodpořili žádnou vládu, která vzešla z voleb. Jejich poslanci zvedli pro kabinet ruku jen jedinkrát − před pěti lety, ale jejich hlasy k protlačení úřednické vlády Jiřího Rusnoka nestačily. Příští týden se však komunisté dostanou z pětadvacetileté opozice. O uplynulém víkendu si schválili, že vysloví důvěru menšinové vládě hnutí ANO premiéra Andreje Babiše a sociálních demokratů. Díky 15 komunistickým poslancům tak vláda může získat pohodlnou většinu 108 hlasů.
Podpora ze strany komunistů však není zadarmo. V kabinetu sice nesedí žádný jejich ministr, i tak ale získávají největší podíl na moci od sametové revoluce a pádu komunistického režimu v roce 1989.
Vláda bude prosazovat také jejich programové požadavky a komunisté se podle všeho dočkají i svých lidí v kontrolních orgánech velkých státních podniků.
"Poslanecký klub KSČM bude aktivně podporovat vznik menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Programové prohlášení obsahuje všech sedm priorit, které jsme stanovili jako podmínky vyjednávání," prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip.
Co to bude znamenat pro poměry v zemi, která prožila od roku 1948 čtyřicet let nesvobody a komunistické nadvlády, ukážou teprve nadcházející měsíce a roky.
Některé požadavky, na nichž se komunisté s ANO a ČSSD dohodli, by zřejmě vláda činila i bez KSČM. Například že nebude zavádět poplatky u lékaře, pokusí se prosadit zdanění církevních restitucí, bude trvale zvyšovat minimální mzdu či valorizovat důchody. Že by tyto věci prosazovala vláda i bez přání komunistů, potvrdil předseda ČSSD Jan Hamáček. "S komunisty jsme nalezli řadu programových shod," řekl šéf sociální demokracie.
Pokud by vliv komunistů zůstal jen u požadavků tohoto druhu, dopad na politický systém by podle politologa Kamila Švece nebyl velký. "Nemělo by to nějaké fatální důsledky. Bylo by to hlavně v symbolické rovině," soudí.
Politolog Josef Mlejnek vidí největší nebezpečí návratu komunistů k moci v tom, že by mohli začít přímo ovlivňovat také zahraniční a bezpečnostní politiku Česka. "Společně s prezidentem by mohli pootočit kormidlem zahraniční politiky. Zvláště v kontextu krize Evropské unie kvůli migraci i trhlinám ve vztahu ke Spojeným státům," míní Mlejnek.
Komunisté ostře vystupují zejména proti českému členství v NATO, naopak podporují putinovské Rusko. Nelíbí se jim také navyšování mírových a výcvikových misí v Afghánistánu a Iráku. S ním původní verze programového prohlášení vlády počítala, nakonec ale zmínka o posílení misí zmizela.
O zahraniční politice KSČM mnohé napovídá i sobotní prohlášení, které komunisté zveřejnili poté, co schválili podporu vládě. Z Česka podle nich vznikl "poslušný vazal" Německa a Spojených států a kvůli členství v NATO a EU se země stala "polokolonií".
Komunisté se díky podpoře vládě také dočkají svých lidí v kontrolních orgánech velkých státních či polostátních firem. Od roku 1989 neměli šanci dosazovat své zástupce třeba do dozorčích rad ČEZ, Českých drah, Lesů ČR či Budějovického Budvaru. Při nedávné volbě dozorčí rady ČEZ sice svého člověka ještě neprosadili, sám Zeman je ale vyzval k trpělivosti. "Řekl jsem jim: já velmi rád pomohu, budete-li si to přát, při prosazování vašich požadavků, protože tolerance nebo podpora vlády si zaslouží takovou vstřícnost," prohlásil Zeman v televizi Barrandov.
Co navíc by ještě chtěli ovlivňovat, zatím komunisté nechtějí říct. Předseda Filip nyní nejvíc oceňuje, že budou moci dát do programu sněmovny všechny své návrhy. "V minulosti se nám často stávalo, že jsme návrh vůbec do programu nedostali, takže možnost mít ho v programu sněmovny a vysvětlovat lidem, v čem je dobrý, je pro nás zásadní změna k lepšímu," potvrzuje Filip.
Komunisté zatím nepřišli s žádnými požadavky, které by byly pro ANO a ČSSD nesplnitelné. Pokud by například vláda padla a došlo by na předčasné volby nebo se ANO nakonec dohodlo s jinými stranami, komunisté by snadno přišli o vliv, který nyní získali. "Jakákoliv vláda ODS a jiných stran by pro nás byla horší varianta než ANO s ČSSD," přiznává Filip.
