Když vstupujete do útrob špičkového laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, musíte si obléct sterilní ochrannou kombinézu a zbavit se prachu. Dezinfikovány jsou i kamery, telefony a objektivy. Novinář musí odložit papírový blok s tužkou. Podobně přísná jsou i bezpečnostní opatření.
"K laserovému systému se nepřibližujte a nefoťte detaily. Pokud nemáte rukavice, na nic nesahejte. Kontaminace by systému mohla vážně ublížit," upozorňuje vědkyně Lucia Koubíková.
Systém L3 s petawattovým laserem s nejvyšším průměrným výkonem na světě vystřelil oficiálně první paprsek v pondělí ve dvě hodiny odpoledne. "Je unikátní z několika pohledů. Třeba svou velikostí. Je to velice kompaktní systém. Má na délku 17 metrů a zhruba čtyři metry na šířku. A v budoucnu to bude jeden z nejvýkonnějších systémů vůbec. Laserů na opakovací frekvenci deset hertzů se ve světě tolik nenajde," vysvětluje Koubíková. Zařízení vyšlo na více než jednu miliardu korun.
Superlaser zvaný L3-HAPLS vyvinula pro ELI kalifornská národní laboratoř Lawrence Livermore, odtud byl po čtyřech letech loni v červnu letecky přepraven do Prahy. Nyní ho od 1. července spravuje zmíněné centrum ELI Beamlines.
Až bude po startovní fázi laser plně v provozu, může se využít v široké škále oborů: od medicíny po astrofyziku, částicovou fyziku nebo protonovou radiografii. To už bude schopen vystřelit paprsek až desetkrát za sekundu s extrémně vysokou energií. Vědci už mimochodem prvního milníku, který k největšímu výkonu směřuje, dosáhli. "V současné době máme energii 16 joulů v krátkém pulzu na úrovni 30 femtosekund a na opakovací frekvenci 3,3 hertzu (3,3krát za sekundu). V budoucnu bude špičkový výkon mnohem větší − tedy až jeden petawatt − a na frekvenci deset hertzů, což znamená až deset pulzů za sekundu," uvedla Koubíková. Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michael Prouza, který projekt řídí, přirovnává sílu laseru k výkonu českých elektráren. "Má obrovskou opakovací frekvenci a zároveň obrovský výkon − jeden petawatt je více než stonásobek celkového výkonu všech elektráren v celé České republice," říká. Nyní může laser fungovat dvě hodiny, v budoucnu vědci počítají minimálně s osmihodinovými experimenty.
ELI je nejdražší a nejmodernější laserové centrum a zároveň jediná celoevropská výzkumná infrastruktura, která se v nových členských státech EU buduje. Celkový rozpočet se podle Prouzy šplhá až k deseti miliardám korun, původní částka měla činit 7,5 miliardy. Až 85 procent rozpočtu platí EU, centru se podle Prouzy podařilo sehnat další peníze z jiných grantů.
Nyní ELI vstupuje do provozní fáze. Uživatelé z celého světa, zejména vědecké týmy a z 20 procent i firmy, mohou na laseru provádět své experimenty. "Postupně se změní i model financování ELI. Ještě letos by mělo vzniknout evropské výzkumné konsorcium, do něhož vstupují jednotlivé státy v rámci EU a ty budou platit příspěvky na provoz zařízení," řekl Prouza. V konsorciu budou partneři z Maďarska, kde vzniká další laserové centrum pro výzkum abnormálně krátkých časů, a rumunská pobočka pro jaderný výzkum. Prouza počítá i se silnými hráči ze západní Evropy − Německem, Británií, Itálií a Francií.
Zájem má podle ředitele i Litva, která má vyspělý laserový průmysl a dodává pro české centrum řadu dílů. V Břežanech nyní pracují tři stovky odborníků, z toho více než polovina jich je ze zahraničí.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
