O nalévání vodky v Biškeku, Zemanových výletech a Babišovi na schůzi H-Systemu. Aneb proč populisté vyhrávají

V Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, přestala fungovat uprostřed tuhých zimních mrazů teplárna. Jediná, která tam je. Opravy se nedařily, teplota v bytech klesala, nespokojenost obyvatel úměrně narůstala. Reakce úřadů? Na náměstí přivezly varnice s vodkou. Naléval osobně premiér − mimochodem muslim. Situace se rychle zklidnila, nepokoje se nekonaly. Lidé ocenili, že gosudar sestoupil mezi prostý lid a dal najevo empatii. Ke změně nálady v promrzlém městě to úplně stačilo.

Vypadá to jako pouhá anekdota, ale zároveň je to lekce, kterou by neměli nechat bez povšimnutí čeští demokratičtí politici. Možná si toho pořád nevšimli, ale důvod, proč prohrávají s populisty všech odstínů, je v tom, že populisté umí mnohem lépe pracovat s psychikou voličů. Nevyhrávají ani tak díky tomu, co říkají. Spíš proto, že jdou mezi lidi a svou zprávu distribuují bezprostředně. Osobně "nalévají vodku".

Podívejme se třeba na Andreje Babiše. Je všude tam, kde se "něco" děje, dává najevo zájem, účast. Když došlo k průšvihu s klienty H-Systemu, jimž hrozilo, že přijdou o své domy a octnou se na ulici, vyrazil okamžitě mezi ně. Fotografie Babiše sedícího se starostlivým výrazem mezi lidmi ve třetí řadě na schůzi bytového družstva Svatopluk má z pohledu volebního úspěchu násobně větší hodnotu než dejme tomu poctivá práce na koncepci důchodové reformy. Je jedno, že Babiš nakonec konkrétním lidem nijak zvlášť nepomůže, protože to ani nejde. Stačí, když je mezi nimi, když s nimi pohovoří, když se tváří účastně. Zkrátka stačí, když "naleje vodku".