Proč neziskovky pijí Babišovi krev

Vláda Andreje Babiše vystartovala proti neziskovým organizacím. Chce jim seškrtat rozpočty, celkově mají přijít o tři miliardy korun. Podle Babiše se to nemá týkat sportu (největším příjemcem dotací je neziskovka Fotbalová asociace ČR) ani ryzí charity. Je tedy jasné, že úder je zaměřen primárně na neziskovky, které se pohybují ve veřejném prostoru a promlouvají do společenské debaty. Tedy že jde o fakticky útok na základy občanské společnosti.

Je fascinující sledovat, jak se Babiš chová přesně podle teoretické příručky populismu. Politolog Jan-Werner Müller v knize Co je populismus píše, že populistická vláda se vyznačuje třemi základními rysy: pokusem o kompletní převzetí státního aparátu, masovým klientelismem a snahou systematicky potlačit občanskou společnost. První dvě charakteristiky se naplnily už za první Babišovy vlády (dosazování loajálních lidí kamkoli včetně bezpečnostních složek, klientelismus skrze zavádění jízdného skoro zadarmo atd.). Nyní tedy došlo i na bod tři − útok na občanskou společnost. Máme to kompletní.

Zajímavá je frazeologie zdejších populistů. Říkají, že jim vadí "politické neziskovky". Tím sugerují, že jde o nějakou partu, která má vlastní politické zájmy, je s někým domluvená nebo si chce nahrabat. Nezapře to jistou podobnost s projevem Jiřiny Švorcové proti Chartě 77 ("v nezkrotné pýše, ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu, nebo dokonce za mrzký peníz…"). Ale hlavně jde o sázku na to, že výraz "politický" je v Česku zdiskreditován a každý, kdo s ním bude spojen, se stává a priori podezřelým. Je to od populistů zákeřný faul. Neziskovky samozřejmě politické jsou, ovšem ne v tom smyslu, že by měly nějakou skrytou zájmovou agendu. Ale tím, že se starají o věci veřejné, což je původní smysl politiky, který dnes státu bohužel často uniká.

Například Člověk v tísni, který je škrtáním peněz ohrožen, se stará o znevýhodněné menšiny, poskytuje poradenství lidem v dluhové pasti, organizuje vzdělávání učitelů. Zkrátka dělá to, co by měl dělat stát, jehož instituce se k tomu ale moc nemají, protože to zrovna není populární. Když prezident řekne "exekuce jsou cajk, dluhy se mají platit" a jeho souputníci rozjedou kampaň "peníze jen pro slušné lidi", tak co by státní úředníci riskovali kariéru, že ano. Neziskovky vadí hlavně proto, že nabízejí jiný pohled na svět, než společnosti sugerují populisté ovládající stát. A co hůř: neziskovky to nedělají řečmi, ale zcela prakticky. Nedělají politiku, starají se o polis. Proto jsou "nebezpečné". Podle Jana-W. Müllera populisté občanskou společnost napadají, protože nejvlastnějším jádrem populismu je myšlenka, že jen populisté zastupují skutečný lid. Občanská společnost tenhle jejich nárok rozbíjí už svou samotnou existencí. Když Babiš řekne, že má "program pro všechny", musí mu logicky vadit neziskovky, které ho usvědčují z toho, že to tak úplně není. Proto na ně chce instinktivně "zakleknout". Tohle je nejvlastnější důvod aktuálního finančního útoku na neziskovky − ať už nám bude vláda tvrdit cokoli.