Při vlnách tropických veder klesá lidem IQ. Potvrzují to i neuvěřitelné výroky českých politiků

Zvýšení hladiny oceánů, války o vodu, mohutné migrační vlny, vysušená země, neúroda a následný hladomor… Dopady globálního oteplování jsou všeobecně známé (i když ne všeobecně přijímané), každopádně o nich lidstvo uvažuje jako o něčem, co se stane někdy v budoucnosti. Současná vlna horka ovšem může mít naprosto nečekané důsledky, které se projevují okamžitě. Stačí se podívat na nejnovější průzkumy, co se děje s lidmi, když je vedro (kromě toho, že jim je vedro), a co z toho vyplývá.

To, že to v horkém počasí nemyslí zrovna nejlépe, zažil zřejmě každý z nás. Harvardská studie potvrdila, že v horku průměrně klesá doba, během níž člověk zareaguje na nějaký podnět, o 13,4 procenta a studenti dosahují o 13,3 procenta horších výsledků ve znalostních testech. Stačí prý, aby se dlouhodobě pohybovali v místech s teplotou nad 27 stupňů Celsia. Průzkum neuváděl, o kolik klesá inteligence, pokud teplota vzroste o každý další stupeň navíc, nicméně výzkumníci podotkli, že mozek se v horku cítí zhruba stejně jako žába, kterou hodíme do vody, jejíž teplota postupně stoupá k bodu varu.

S trochou nadsázky by to při současné vlně tropických veder mohlo znamenat, že se průměrná inteligence Čechů sníží z 98 IQ bodů (což je odhad, který pro Česko stanovili na základě výzkumů z let 2002−2006 britský profesor psychologie Richard Lynn a finský politolog Tatu Vanhanen) zhruba na necelých devadesát. Tím by se ze skupiny národů, které na žebříčku "chytrosti" obsadily se stejným průměrným IQ deváté místo, rázem přesunuli mezi ty, jejímž příslušníkům to myslí zhruba jako v zemích, které se běžně pohybují na sedmnácté pozici, tedy přibližně na konci první poloviny.

Jak by to vypadalo, kdyby vedra a jimi případně způsobený pokles inteligence trvaly déle, ukazují například neuvěřitelné výroky současných politiků i potenciálních kandidátů do podzimních voleb. Lze jen ocenit, že většina voleb se běžně koná v jarních a podzimních termínech, kdy díky poklesu teplot inteligence výrazně neklesá.

Horko podle všeho zhoršuje i schopnost této země vybudovat znalostní ekonomiku, o což se neustálými změnami pokouší každý ministr školství. Východiskem by mohlo být prodloužení či posunutí letních prázdnin, přičemž veškeré zkoušky by studenti mohli absolvovat v zimním období. O klouzavé prázdniny, které by víc vyhovovaly cestovním kancelářím, se už v roce 2009 pokoušel někdejší ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, nicméně narazil na nepřekonatelnou tradici: v červenci a srpnu prostě musí být volno. Zřejmě tehdy nebylo tak horko.

Prodloužit letní prázdniny na tři měsíce, jako to mají například rumunské, maltské či ruské děti, se čeští politici pro jistotu neodvažují vůbec. Naopak radní Středočeského kraje pro školství Zdeněk Seidl z ČSSD nedávno navrhl zkrácení prázdnin z osmi týdnů na šest, za což byl označen dalším expertem na školství, Václavem Klausem mladším, za politického sebevraha. Zřejmě i u tohoto návrhu zaúřadovalo horko.