Srpen 1968 trávil literární kritik, spisovatel a překladatel Václav Černý stejně jako prázdniny v předchozích letech na rodném Náchodsku. Když ho 21. srpna brzy ráno vzbudila sousedka s křikem, že zemi obsazují cizí vojska, pustil si rádio, aby se dozvěděl podrobnosti. Když ladil napříč frekvencemi, aby si zprávy z Československého rozhlasu obohatil o pohled ze zahraničí, najednou se zarazil − z reproduktoru zaslechl svoje jméno.
Bylo to vysílání stanice Vltava, která šířila z území východního Německa propagandu na podporu okupace vojsky Varšavské smlouvy vedenými Sovětským svazem. Černý u přijímače zkameněl. Vyslechl, že sovětská a další "spřátelená" vojska přišla v hodině dvanácté, protože se moc v zemi chystala uchvátit zrádná "pravice" pod vedením nové vlády, kterou měl údajně právě on zformovat. Byl to začátek tvrdé diskreditační kampaně, která se rozjela souběžně s okupací a trvala několik let.
Co se dočtete dál
- Angažoval se Černý v událostech Pražského jara, které znamenaly zmírněný tuhého komunistického režimu?
- Jakým způsobem si na něj došlápla Státní bezpečnost? Proč se právě Černému dostalo takové nechtěné pozornosti tajné policie i režimních médií?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
