Napoprvé jsme NASA odmítli, říká zakladatel firmy PSI z Drásova u Brna. Teď jejich výrobky používají i kosmonauti

Astronaut v Mezinárodní vesmírné stanici možná právě v tuto chvíli bádá, jak se daří huseníčku rolnímu ve stavu beztíže. Tento plevel s drobnými bílými kvítky, který je příbuzný zelí a hořčice seté, zkoumá NASA ve vesmíru dlouhodobě. Letos v dubnu vyletěla rostlina na oběžnou dráhu v nové růstové komoře a astronauti sledují, jaký vliv na ni má nulová gravitace. Respektive jaký vliv to má na látku, z níž je postavené tělo rostliny, se kterou se běžně setkáte i v Česku. Kosmonaut vezme do ruky malý měřicí přístroj Fluor­Pen vyrobený nedaleko Brna, přiloží ho k zelenému listu a na displeji se mu zobrazí všechny potřebné údaje. A tím chvilka slávy pro toto české zařízení končí. Tedy alespoň do dalšího měření.

"FluorPen se díky spolupráci s NASA dostal do médií po světě. Těší mě to, protože tak popularizuje vědu," říká Martin Trtílek, který je autorem myšlenky o přístroji tak akorát do ruky, jenž měří fotosyntézu. Díky němu mohou vědci pozorovat, co se v nitru rostlin děje.

Ve vesmírné stanici nyní používají FluorPen, který je trochu odlišný od své pozemské verze. Vydrží toho víc, přežije vibrace i záření. "Věnovali jsme mu víc péče. Byla by ostuda, kdyby ho tam vynesli a on 'chcípl'," směje se Trtílek a říká, že pro tak malý přístroj nebylo náročné dostat všechny certifikace potřebné k použití ve vesmíru.

Trtílkova firma Photon Systems Instruments (PSI) vyvíjí a vyrábí kromě tohoto vesmírného pera i stovky dalších, často světově unikátních zařízení pro výzkum rostlin. Přístroje z Drásova dokážou měřit fotosyntézu skrze fluorescenci. Zjednodušeně řečeno umí pomocí světla monitorovat procesy, které v rostlině probíhají, aniž by o tom věděla.

Pomáhá nám Mendel

S americkou vesmírnou agenturou přitom mohla česká společnost navázat spolupráci už o dvacet let dříve. NASA tehdy Trtílka oslovila s tím, že by chtěla využít přístroj pro projekt hledání života na Marsu, který připravovala.

Na začátku milénia si to ale PSI nemohlo dovolit. Přístroj by muselo vyvíjet tři roky a pak by ho NASA věnovalo. Zadarmo. "Agentura to bere tak, že vyrobit zařízení pro výzkum ve vesmíru je věc prestiže. To jsem řekl ne, chlapi, na to nemám. Neměli jsme kapacity a peníze. Nemohli jsme si dovolit tři roky živit takový výzkum a výrobu," vzpomíná šéf PSI v centrále v Drásově. Kontakty ale zůstaly a nakonec se vyplatily.

Dnes by věnování takového zařízení nebyl problém. PSI se za těch dvacet let posunulo mezi světovou špičku firem, které přístroje na výzkum rostlin, řas či sinic vyvíjí a vyrábí. Ty používají světové univerzity, například Cambridge, Oxford, Princeton či Stanford, dále Akademie věd, výzkumná centra i obří zemědělští výrobci, jako jsou firmy Monsanto či DuPont Pioneer. Mnohdy pro ně v Drásově vyvíjí a vyrábí přístroje na míru a jedinečná řešení. S nimi pak vědci provádějí různé výzkumy a měření.

I když má Trtílkova společnost světové reference, pokud chce získat nové zákazníky v cizině, potýká se s tím, že je z Česka. "Dívají se na nás podezíravě. Kdybychom byli Američané nebo Němci, tak je to jednodušší," myslí si šéf PSI. Podnik tak vždy připomíná, že pochází ze země Gregora Johanna Mendela, známého přírodovědce, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti. Podle Trtílka na to pak noví zákazníci lépe slyší.