Český dům je krokem k přesunu ambasády do Jeruzaléma

Sankce, které jako odpověď na anexi Krymu uvalila před čtyřmi lety Evropská unie na Rusko, mají dodnes své opodstatnění a důvody pro jejich zavedení trvají. Shodli se na tom nejvyšší ústavní činitelé, kteří zamířili na Pražský hrad na každoroční schůzku o zahraniční politice země. Současně ale prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda sněmovny Radek Vondráček (oba ANO) a ministři zahraničí a obrany Jan Hamáček (ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) ve společném prohlášení uvedli, že by unie měla zhodnotit, zda jsou sankce účinné, a zvážit jejich prodloužení.

Ústavní špičky, mezi nimiž chyběl kvůli dlouhodobě plánované zahraniční cestě šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD), debatovaly také o možném přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. V listopadu navštíví židovský stát prezident Zeman, který stěhování velvyslanectví prosazuje. Chystané otevření Českého domu v Jeruzalémě bude prvním krokem k přemístění zastupitelského úřadu, uvedli politici.

Odpůrci přesunu velvyslanectví ale prohlašují, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Česká republika letos otevřela v Jeruzalémě honorární konzulát. Kromě ambasády a Českého centra v Tel Avivu má také honorární konzulát v Ejlatu a honorární generální konzulát v Haifě.

Ministerstvo zahraničí vždy prohlašuje, že kroky České republiky budou v souladu s politikou Evropské unie i OSN. Obě organizace ve svých postojích zdůrazňují, že Jeruzalém by v budoucnu měl být hlavním městem jak Izraele, tak budoucího státu Palestina. I s ohledem na to má většina států své diplomatické zastoupení v Tel Avivu. Do Jeruzaléma letos přesunuli svou ambasádu Spojené státy, což provázely silné protesty Palestinců.

Účastníci schůzky řešili i dopad probíhající celní války mezi Spojenými státy, Čínou a Evropskou unií na českou ekonomiku závislou na exportu. České firmy by podle nich měly hledat nové trhy mimo unii. Potvrdili také postoj země k přijímání uprchlíků. Česko dál odmítá přerozdělování migrantů mezi unijní země a pomoc chce směrovat do zemí, odkud migranti přicházejí.