Chcete v Praze stavět? Oběhejte si desítky razítek. Získat povolení k menší stavbě trvá 247 dní, v EU je horší už jen Rumunsko

Developerská profese se v tuzemsku netěší té nejlepší pověsti, ač se některé firmy v oboru snaží vnímání veřejnosti změnit. Místo developerů se označují za stavitele a připomínají, že za první republiky si lidé stavebníků, stejně jako třeba lékařů či učitelů vážili. Pošramocené renomé ale nejde tak jednoduše napravit. Období po roce 1989 uměla řada developerů šikovně využít, když se třeba dostali levně k lukrativním pozemkům. Některé stavby, které jsou vybudovány bezohledně ve vztahu ke svému okolí, mají a budou mít lidé ještě dlouho na očích.

Existují skupiny lidí, kteří skokové zdražování bytů v posledních několika málo letech přisuzují realitním byznysmenům. Někteří z nich velké poptávky po bydlení zneužívají, ale nebylo by fér házet všechny developery do jednoho pytle.

I vedení Prahy si uvědomuje, že růst cen nemovitostí způsobuje do značné míry slimáčí tempo výstavby a s tím spojený převis poptávky po bytech nad jejich nabídkou. Problémem je zdlouhavé povolování staveb. Ostatně dostupné bydlení se dostalo do programů politických stran nadcházejících komunálních voleb. Praha by se ale podle investorů měla spíše zaměřit na výstavbu potřebné infrastruktury − vnějšího a vnitřního okruhu, nové trasy metra a rychlého kolejového spojení centra s letištěm. Problémem je i parkování a nutností oprava a výstavba nových mostů. "Praha by byty stavět neměla. Nemá na to ani pozemky, ani know-how, ani lidi, ani peníze," říká Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group.

Chcete v Praze stavět? Oběhejte si desítky razítek

Podle Světové banky je lhůta pro získání všech povolení k menší stavbě v Česku 247 dní, což nás řadí na 127. místo ze srovnávaných 185 zemí. V žebříčku dopadlo Česko o dvě příčky hůře než Kongo, horší umístění má ze zemí Evropské unie už jen Rumunsko. Doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení na bytový dům v Praze činí v průměru 1103 dní. A čas jsou pochopitelně peníze.

Na kritickou situaci už nějakou dobu upozorňuje město skrze pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). Na jeho půdě − v Centru architektury a městského plánování (CAMP) − se v září uskutečnil seminář. Tématem byly problémy stavebního zákona. Vedle dlouhých lhůt pro získání stavebního povolení jsou to také roztříštěnost kompetencí jednotlivých orgánů, nedostatek vzájemné důvěry mezi aktéry a neschopnost koordinované spolupráce napříč různými úrovněmi správy. "Jasně se ukazuje, že opakující se opravování stavebního zákona nestačí. Potřebujeme prostě nový, který bude odpovídat potřebám měst a obcí v 21. století," říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Odborníci tak volají po celkové rekodifikaci veřejného stavebního práva, navržení nového stavebního zákona a zavedení jednotného povolovacího řízení.

Proč je dobré komunikovat

"Nová právní norma je bezpochyby potřeba a povolovací proces je třeba zjednodušit, ale není to všelék," míní Leoš Anderle, výkonný ředitel developerské společnosti Sekyra Group. Důležité je podle něj předcházet sporům skrze diskusi tří zúčastněných stran − veřejnosti, státní správy a investorů. Přičemž investorem nemusí být jen soukromý developer, ale i město nebo třeba Ředitelství silnic a dálnic.

Anderle chválí IPR za to, že významné plánované stavby veřejnosti prezentuje v prostorách CAMP. Developeři se také učí participaci − zapojování veřejnosti do plánování projektů. Sekyra Group si tuto metodu vyzkoušel na svém projektu Smíchov City − budoucí městské čtvrti v okolí vlakového nádraží, kde vznikne bydlení pro 3300 lidí a další tisíce budou pracovat v nových kancelářských budovách. Firma veřejnosti svůj záměr představovala na setkáních či formou komentovaných procházek. Developer občanům také umožnil, aby si řekli, které služby by v území nejvíce uvítali. Jejich podněty se propsaly do výsledné podoby dvou veřejných parků a budoucího bulváru. Za úspěch považuje společnost Sekyra Group to, že letos na jaře získala územní rozhodnutí na první etapu projektu bez odvolání.

"Možnosti přezkumů jednotlivých kroků řízení jsou v současnosti široké," říká Anderle a uvádí příklad. Projekt bytového domu Sekyra Group v Modřanech napadl člověk ze Středočeského kraje, který podle něj nikdy nebyl účastníkem řízení. "Podal podnět o přezkum územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to jsme toho člověka v životě neviděli a nikdy ani nepřišel s tím, že mu na projektu něco vadí," líčí Anderle. Dotyčný občan tak pozastavil projekt o půl roku, protože magistrát musí žádostem o přezkum vyhovět. Anderle se zaráží nad tím, že plán na výstavbu běžného bytového domu může ovlivňovat i někdo, kdo v jeho okolí nebydlí.