Komentář Julie Hrstkové: Podvody ve jménu čistoty ovzduší

Vzpomínáte si ještě na aféru Dieselgate? Ve zkratce šlo o to, že automobilka Volkswagen používala u dieselových motorů chytrý software, který "zaručil", že výsledky emisních testů vyšly tak, jak bylo potřeba. Posléze se ukázalo, že v tom není sama. Emisní testy upravovali i další výrobci automobilů, protože šlo o levnější a jednodušší cestu, jak splnit náročné požadavky. Evropa nyní chystá další zpřísnění emisních limitů. Cílem jsou čistá města, která − přiznejme si − jsou plná aut. To mají zařídit nastavené limity, které jsou v zásadě nesplnitelné bez významně většího rozšíření elektroaut.

Cesta nařízení nemusí být nutně špatná. Jsou věci, které průmysl sám od sebe dělat rozhodně nebude, protože je to "zbytečně" drahé, není po tom poptávka, a protože když něco funguje a vydělává, tak proč to měnit. Stačí vzpomenout na "zázračné" snížení cen za roamingové volání, případně nekonečnou cestu k potravinám stejné kvality. Jenže − nakolik elektromobilita splňuje to, co slibuje? Auto samo o sobě bezpochyby. Provoz je tichý, čistý, žádné emise, žádný výfuk, takže zbývá dořešit problém s výdrží baterií a potenciálním dojezdem bez nutnosti permanentního dobíjení. Co se týká provozu, půjde o jednoznačné zlepšení tam, kde se budou tato auta pohybovat.