Na sucho se můžeme připravit. Nevíme ale, jak se bude klima vyvíjet, velké bloky polí v Česku navíc přispívají k erozi, říká Vít Penížek

V Česku dochází k erozi půdy a svým dílem tomu přispívá i charakter českého zemědělství. Na úpatí svahu na jižní Moravě měřili odborníci z České zemědělské univerzity v Praze tři a půl metru nánosu půdy, který se tam nahromadil už od dob prvních zemědělců. "Skoro polovinu materiálu, který tam leží, způsobil odnos za posledních sedm­desát let, přestože to předtím trvalo řádově tisíce let," vysvětluje v rozhovoru pedolog Vít Penížek.

HN: V Česku se v poslední době mluví o tom, že je půda ohrožena erozí. Děje se něco podobného i jinde ve světě?

Tento problém se objevuje všude tam, kde je intenzivní zemědělství. U nás došlo v padesátých letech ke kolektivizaci a stmelení malých polí do velkých půdních bloků erozi ještě zvýraznilo. Navíc i po restituci majetku zůstala pole v družstvech a hospodaří se na větších farmách, než je běžné jinde v Evropě.

HN: Proč jsou velké lány pro erozi kritické?

Čím má voda delší dráhu odtoku, tím víc materiálu s sebou nabírá. Část půdy se zachytí v dolní části pozemku, část odteče a zaplaví vesnici, zanese rybník bahnem a část zmizí vodními toky někam mnohem dál. Na jižní Moravě jsme dělali výzkum. Na úpatí svahu jsme měřili pohřbenou původní půdu. Je tam naneseno zhruba tři a půl metru materiálu. Tyto nánosy se tam hromadí už někdy od doby kamenné, kdy lidé začali se zemědělstvím. Zjistili jsme, že z těch tří a půl metru vznikl minimálně metr a půl za posledních sedm­desát let. Skoro polovinu materiálu, který tam leží, tedy způsobil odnos za posledních několik desítek let, přestože to předtím trvalo řádově tisíce let. A to je samozřejmě dané i skladbou plodin, která se pěstovala a pěstuje − to znamená kukuřice, cukrovka a další širokořádké plodiny, které jsou z hlediska eroze nebezpečné.

HN: Za erozi tedy mohou plodiny jako kukuřice nebo kritizovaná řepka a také absence remízků a mezí? Co je nejnebezpečnější?

Řepka erozi tolik nezpůsobuje. Ta je problematická kvůli tomu, že je náročná na hnojiva a pesticidní ochranu. Chemie, kterou do ní musíme dávat, se logicky někam dostává. Loni v létě se hodně mluvilo o kontaminaci podzemní vody pesticidy. Co se týče eroze, plodina, která ji nejvíce nastartovala, je kukuřice. Na druhou stranu dnes vidíme snahu používat půdoochranné technologie ve svažitých územích. Což jsou často opatření, která sem dotlačila Evropská unie. Přišla s reálnými opatřeními jako například zákaz pěstování kukuřice na svahu. Před tím v Česku platil zákon, který říkal, že se zemědělec nesmí chovat tak, aby způsoboval erozi. Konkrétní směr ale neudával.