VŠE o... vykazování bitcoinu v účetnictví

Bitcoin a ostatní kryptoměny jsou oblíbeným předmětem zájmu nejen investorů a spekulantů. Transakce s kryptoměnami mají i konsekvence daňové, kriminální nebo etické. S kryptoměnami se musí vyrovnat i účetnictví. S rostoucím zájmem veřejnosti se zvyšuje počet firem, které akceptují platby tímto alternativním aktivem, nebo se dokonce výhradně orientují na byznys s kryptoměnami.

Kryptoměny mohou být v rozvaze vykázány v několika položkách, a to v závislosti na účelu pořízení daného aktiva, což lze dobře ilustrovat na příkladu automobilu. Ten může být vykázán v dlouhodobých hmotných aktivech (např. automobil generálního ředitele), v zásobách zboží (u autosalonu) nebo v zásobách výrobků a nedokončené výroby (u automobilky). A nakonec sběratelé veteránů budou své miláčky vykazovat v řádku investic. Obdobně to bude u kryptoměn. Umožňuje-li například obchodník s elektronikou zákazníkům platit bitcoiny, měly by být zachyceny v položce peněžních prostředků a jejich ekvivalentů.

Vloží-li investiční fond část obhospodařovaných prostředků kvůli diverzifikaci portfolia do kryptoměn, jedná se z účetního hlediska o investici (krátkodobou nebo dlouhodobou, podle délky investičního horizontu). S kryptoměnami podnikají i směnárny, které mimo jiné odkupují a přeprodávají kryptoměny. V takovém případě kryptoměny naplňují znaky zásob zboží. V neposlední řadě je nutné zmínit i proces vzniku kryptoměn. Ty jsou vedlejším produktem ověřování transakcí v blockchainu a výsledek úspěšné těžby bloku je svojí povahou zásoba výrobků.

I u kryptoměn platí, že účetní předpisy reagují až s odstupem na vývoj v podnikatelském prostředí. Ani Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), ani české účetní předpisy neobsahují jedinou zmínku o kryptoměnách. To ale neznamená, že by si účetnictví neumělo poradit s novými fenomény. Dle IFRS musí podniky u oblastí neupravených přímo standardy aplikovat účetní metody užívané na obdobné transakce tak, aby účetní závěrka věrně zobrazovala ekonomickou realitu. Rozhodujícím kritériem je právě účel pořízení kryptoměn, jak bylo naznačeno výše. Pro potřeby českého účetnictví vydalo ministerstvo financí v květnu Sdělení k účtování a vykazování digitálních měn. Byť ministerstvo uznává, že "záměr nákupu či držení digitálních měn se napříč jejich uživateli může lišit", doporučuje jednotné účtování a vykazování digitálních měn u všech jednotek. Doporučeným postupem je účtovat a vykazovat digitální měny jako zásobu "svého druhu", oceňovanou pořizovací cenou. Doporučení je ale problematické zejména u investic do kryptoměn, neboť pořizovací cena často neposkytuje užitečnou informaci pro uživatele. Vhodnějším postupem je přecenění na reálnou hodnotu. Díky tomuto postupu lze v účetní závěrce zobrazit skutečnou vyšší tržní cenu investice. Tíha konečného rozhodnutí bude − i s ohledem na požadavek zákona o účetnictví na věrný a poctivý obraz − ležet na samotné účetní jednotce (a jejím auditorovi).