Umíme sestřelovat ruské "dezinformační rakety". Politici ale problém trestuhodně podceňují, říká datový analytik Vrábel

Naši politici trestuhodně podceňují závažnost dezinformační kampaně, kterou vede Rusko proti Česku a celému západnímu světu, říká datový analytik František Vrábel. Jeho společnost, která sleduje 90 procent globálního zpravodajského obsahu na internetu, se primárně zaměřuje na detekci hrozeb pro miliony firem po celém světě v reálném čase. Nyní na základě analýz velkých dat mapuje ruskou vnitřní a vnější propagandu. A radí NATO, jak vytvořit systém včasného varování před ruskými "dezinformačními raketami".

HN: Co se dá z vašich dat vyčíst ohledně vedení informační války ze strany Ruska?

Na základě našich dat se dá především dokázat, že Rusko informační válku vede, což je důležité, protože tomu stále mnoho lidí nevěří, ani u nás, ani ve světě. Základní zjištění je, že vliv ruského státu na tamní média je naprosto určující. Dobře se to dá ukázat na situaci, která nastala po sestřelení dopravního letadla MH 17 nad oblastí kontrolovanou ruskými separatisty na Ukrajině. Způsob, kterým se o události referovalo v Rusku, byl totálně odlišný od toho, jak referovala globální média. Tomuto případu věnovala ruská média pětkrát menší pozornost než standardní události globálního rozsahu. Snažili se o tom zkrátka psát co nejméně. A sledovali jsme i zcela jiný přístup k vydávání článků o události. Každá nová informace, která se k tomuto tématu objevila, měla zřetelný ohlas v anglicky psaných médiích. V ruských prakticky ne­existoval. Bylo ticho.

HN: Dá se to ukázat ještě na něčem jiném?

Například na způsobu, jak ruská média prezentují evropské představitele. Naprosto výjimečné postavení v nich zaujímá prezident Miloš Zeman. Věnují mu disproporční pozornost. Třeba Německo má podobný ústavní systém jako Česko a poměr zpráv v ruském tisku o kancléřce a prezidentovi je zhruba 95 procent ku pěti procentům. V případě Česka je to naopak. Pětasedmdesátiprocentní pozornost je věnována Zemanovi a 25 procent premiérovi. Pozice Česka je v Rusku prezentována dominantně prostřednictvím prezidenta, který je známý svými prokremelskými postoji. Miloš Zeman je využíván ruskou propagandou směrem k jejich vlastnímu obyvatelstvu.

HN: Dá se říci, že Miloš Zeman je součástí ruské informační hry?

O tom není sporu. Nemohu tvrdit, že je to vědomé. Ale je jisté, že je ruskými médii, kterých sledujeme 24 tisíc, vyzdvihován vysoko nad ostatní evropské státníky. Referuje se o něm násobně více, než jak by to odpovídalo velikosti a významu Česka. Utvrzují přes něj ruskou veřejnost, že politika Vladimira Putina je správná a že to chápou i někteří představitelé zemí Evropské unie a NATO. Používají ho jako jakéhosi disidenta Západu, který se odváží říct, že Rusko má pravdu. Je součástí vnitřní propagandy.

HN: Je tady něco, co dokazuje působení Ruska navenek?

O pokusech ovlivňovat volby ve Francii, USA či v Německu asi už nikdo nepochybuje. Uskutečňování takových operací je nakonec součástí ruských strategických dokumentů, takzvané Gerasimovovy doktríny. A pokud jde o Česko, tak z našich dat vyplývá, že vliv Ruska v našem mediálním prostoru je velmi výrazný a stále se zvětšuje.

Sledujeme čtyři tisíce českých webů. A lze identifikovat minimálně 22 médií, která jsou pod přímým ruským vlivem. Jejich podíl na celkovém mediálním obsahu v Česku je přitom sedm procent. Už to je problém. Tyto weby se na celkovém mediálním obsahu, který je tak či onak zaměřen proti členství Česka v NATO a Evropské unii a velebí ruské postoje, podílí celými šedesáti procenty. Jsou to fabriky ruské propagandy s cílem rozvrátit demokratickou společnost v Česku.