Za dva dny se propadla hodnota světových burz o více než 2 biliony dolarů, nejvíc utrpěly akcie Netflixu či Googlu. Na vině je Trumpova politika i agresivní Fed

Velký výprodej, který tento týden kvůli obavám z růstu úrokových sazeb ve Spojených státech zasáhl světové akciové burzy, se v pátek zastavil a řada trhů v asijsko-pacifickém regionu i v Evropě naopak míří vzhůru. Na to by mohly později během dne navázat růstem i akcie na Wall Street. Obchodování v Americe začíná dle středoevropského času v odpoledních hodinách.

Index šanghajské burzy se v závěru obchodního týdne mírně odrazil od nejnižších hodnot za poslední čtyři roky a po osmi dnech poklesů šel nahoru i index měřící vývoj jihokorejských akcií. Dařilo se i burzám například v Hong Kongu či na Novém Zélandu, kde tamní index zaznamenal ve čtvrtek největší propad od roku 2008, kdy světové trhy zasáhla finanční krize.

Přinejmenším oddechový čas si po předchozích poklesech vzaly i trhy v Evropě. Index DAX sledující vývoj cen 30 nejvýznamnějších německých veřejně obchodovaných firem je dopoledne zhruba o půl procento v plusu. Během středy a čtvrtka přitom ztratil 3,6 procenta. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si zatím (v 10:45 SELČ) připisuje přibližně 0,6 procenta. Předchozí dva dny přišel o čtyři procenta své hodnoty.

Nahoru o 0,5 procenta jde i celoevropský index Stoxx Europe 600, který se ve čtvrtek propadl nejníže od ledna 2017.

"Kořeny výprodejů sahají k horlivému zpřísňování měnové politiky americké centrální banky a také k napětí v americko-čínských obchodních vztazích," uvedl analytik České spořitelny Jan Šumbera.