Nejnižší růst čínské ekonomiky od krize v letech 2008 až 2009 − tedy 6,5 procenta ve třetím čtvrtletí − vyvolává řadu otázek. Ta asi nejdůležitější je, co zpomalení růstu Číny znamená pro zbytek světa, pro Evropu, pro Česko, v situaci, kdy se čím dál častěji hovoří a diskutuje o nové finanční a ekonomické krizi, která nepochybně dříve či později přijde − už kvůli cyklickému charakteru vývoje světového hospodářství.
Poslední krize se tak nějak narodila ve Spojených státech. Ale role Číny ve světě a ve světové ekonomice od té doby vzrostla a není od věci přemýšlet nad variací tradičního bonmotu o vztahu české a německé ekonomiky: Zda jsme v situaci, kdy čínské kýchnutí může vyvolat globální chřipku.
Proto bude důležité v příštích měsících sledovat dvě věci: snahu čínského vedení o oživení domácí spotřeby a investic a vztah Pekingu a Washingtonu, který lze charakterizovat jako studenou obchodní válku.
U prvního bodu je zřejmé, že si je vedení státu a strany vědomé šíře a hloubky problému. Agentura Reuters cituje nejmenovaného vysokého čínského představitele, který už v červenci hovořil o tom, že hranice růstu 6,5 procenta je přesně ta, kdy ještě ekonomika stíhá vytvářet dostatečný počet pracovních míst.
Už od 28. září měli čínští novináři cenzurou zakázáno psát o ekonomických datech, která by signalizovala zpomalení růstu. Nesměli psát o zadlužení měst či regionů a popisovat slábnoucí poptávku.
Co se dočtete dál
- Můžeme čekat změnu od schůzky Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
