Moment, kdy se umělá inteligence začne sama obnovovat a bude schopnější než člověk, nazývá švédský badatel ve službách Oxfordské univerzity Nick Bostrom "inteligenční explozí". Ve své knize Superinteligence, která vyšla i česky, popisuje různé scénáře vývoje, kterými se k tomu může dospět. Potom už bude pozdě na to, hledat nějaké kontrolní mechanismy. Vyhlídku na tento moment, který si podle něj nedokážeme představit, srovnává s tím, když si děti hrají s bombou. A děti, to jsme my lidé.
"Superinteligence představuje výzvu, na niž nyní nejsme připraveni a ještě dlouho na ni připraveni nebudeme. Nemáme moc dobrou představu, kdy dojde k výbuchu, ale když k zařízení přiložíme ucho, můžeme slyšet slabé tikání," píše Bostrom.
Základem toho, aby se lidstvo nenechalo zaskočit, je vývoj kontrolních metod, který bude stejně rychlý jako vývoj umělé inteligence samotné. Pro mnohé vědce i pro laickou veřejnost je to zatím vzdálená budoucnost, ale jsou to právě firmy, které se už musí potýkat s nějakou formou kontroly, protože se snaží umělou inteligenci využít co nejrychleji.
Zaměstnanci firmy Google se odmítli podílet na některých programech Pentagonu, kde se počítalo s využitím umělé inteligence. Letos v létě proto šéf firmy Sundar Pichai nastolil sedm principů, podle kterých by se firma měla při zavádění umělé inteligence řídit:
Co se dočtete dál
- V článku se dále dočtete:
- Jakými principy by se umělá inteligence měla řídit?
- Jak se daří nasazovat umělou inteligenci pro účel války?
- Co rozvoj umělé inteligence způsobí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
