V českém zemědělství je v posledních letech stále méně zaměstnanců. V tomto oboru nyní pracuje přes sto tisíc lidí, vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství, kterou za rok 2016 vydalo ministerstvo zemědělství. Meziročně se také snížil počet mladých lidí, naopak vzrostl podíl těch starších. Nezájem mladých o zemědělství může být do budoucna velkým problémem, shodli se účastníci debaty o českém zemědělství, kterou pořádaly Hospodářské noviny.

"Momentálně v tomto odvětví působí asi 1,6 procenta pracujícího obyvatelstva, zatímco když jsem byl na škole, učili jsme se, že to jsou čtyři procenta. A trend je navíc nadále sestupný," řekl v diskusi prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož.

Jedním z hlavních důvodů, proč mladí v zemědělství chybí, jsou nízké mzdy. Ty jsou pod celorepublikovým průměrem. V minulém roce byly průměrně pod 24 tisíci korunami, průměrná mzda v prvním pololetí letošního roku v České republice byla přitom přes 31 tisíc korun.

Mladé zemědělství

Diskuse HN se zúčastnili: Pavel Moulis z České zemědělské univerzity v Praze, David Brož, prezident Společnosti mladých agrárníků ČR, a Vladimír Pícha, manažer projektu Zemědělství žije! ze Zemědělského svazu ČR. Debatu moderovala redaktorka Hospodářských novin Jana Niedermeierová.

"Důležité je navýšit mzdy. Postupně se sice zvyšují, ale problémem je, že byly dlouho podhodnoceny, a když někdo ze zemědělství odejde, tak je těžké tyto lidi získat zpět," řekl Pavel Moulis, pedagog na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské uni­verzity v Praze a zároveň majitel farmy s agroturistikou.

To potvrzuje i manažer projektu Zemědělství žije! Vladimír Pícha. Podle něj je v současné době problém sehnat zaměstnance i za 26 až 30 tisíc korun, jelikož velká část lidí raději zvolí hůře placenou práci, která je ale například méně náročná než ta v zemědělství.

Dalším důvodem, proč je v oboru málo mladých lidí, je nízká prestiž odvětví ve společnosti. "V současné veřejnosti je mnoho mýtů a předsudků o tom, jaké je české zemědělství. Lidé si neuvědomují, že je to jeden z nejmodernějších současných oborů. Předsudky jsou jedním z hlavních důvodů, proč má současné zemědělství tak nízkou prestiž a není o něj zájem," popisoval Vladimír Pícha.

David Brož vidí další úskalí v minulosti, kdy podle něj v dobách socialismu došlo k přetrhání obchodních i rodinných vazeb. Způsobilo to, že rodiny neměly vztah k půdě a k rodinnému způsobu hospodaření.

Více mladých zemědělců působí na soukromých farmách. Ty jsou tak věkově lépe namixované, jelikož je na nich méně pracovníků, jimž je přes šedesát let. "Kdybychom měli více soukromých farem, tak by situace byla pravděpodobně lepší. Velké zemědělské podniky se nedostatečně zaměřují na získávání mladých," řekl Moulis.

Se špatným věkovým rozložením v zemědělství se nepotýká jen Česko. Na západ od tuzemska je situace ještě horší. "V Česku je podíl pracujících lidí v zemědělství do 30 let dvanáct procent, v západní Evropě je to ještě méně. Nad 60 let je v Česku 16 procent lidí, v některých státech západní Evropy je to přitom až polovina lidí," tvrdil Pícha.

Mladé mohou nalákat moderní technologie

Zemědělství je vnímané ve společnosti jako tradiční obor, ve kterém nedochází k přílišným změnám a není zde prostor pro moderní technologie. Podle účastníků diskuse je ale opak pravdou. "S moderními technologiemi se farmáři v Česku potýkají docela úspěšně. 80 procent z nich používá některý ze systémů precizního zemědělství, ve kterém jsou využívány právě moderní technologie, jako je GPS či různé snímající senzory," řekl Pícha.

"Kvůli nedostatku lidí bude docházet k tomu, že jeden člověk bude muset dělat více práce. Důležitou součástí tedy bude robotizace. Například dojení nebo sklízení rostlin budou poměrně brzy dělat roboti a farmy ohlídají drony," popisoval Brož.

Využívání moderních technologií může podle Pavla Moulise i nalákat do oboru mladé lidi. Rozvoji technologií se snaží přizpůsobit i výuku na vysoké škole, zejména oblast marketingu v sobě podle něj skrývá velké možnosti, kde použít moderní technologie.

Školský systém je jedním z dalších důvodů, který se negativně projevuje na nízkém počtu zájemců o toto odvětví. "Zemědělské střední školy jsou často při výběru škol až tou poslední volbou. Asi tak třetina studentů tam jde proto, že je to opravdu zajímá, zbytek ovšem chce zejména maturitu. A mezi pedagogy výrazně převažuje generace učitelů, kterým je padesát až šedesát let, mladí lidé zemědělství příliš učit nechtějí. Zajímavostí je, že poslední česká učebnice o zemědělství je asi z roku 1996," popisoval Pícha.

Zbývá vám ještě 30 % článku

Co se dočtete dál

  • Dále se dočtete, jak by zatraktivnění venkova mohlo pomoci dostat do malých obcí mladé lidi.
  • Jaké iniciativy cílí na podporu zemědělství?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se