Kvalita života v obcích je úzce spojena se zastoupením nevoličů nebo voličů SPD a KSČM, tedy stran, jejichž sympatizanti jsou se stavem společnosti a politiky nespokojeni. Tyto závěry nové studie Aspen Institutu potvrzuje i Michal Pink, politolog Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá volební geografií.
Jak se kvalita života odráží na volebních preferencích obyvatel?
Pokud nevím, koho bych volil, ale žije se mi dobře, tak si rozhodně nevyberu komunistickou stranu nebo SPD, ale volím tu stranu, která je u vlády. Protože její změna by v tu chvíli mohla ohrozit moji momentální spokojenost. Naopak nižší životní úroveň je úrodná půda pro okrajové části politického spektra, v českém případě je to KSČM a SPD.
Právě voličům těchto stran přisuzuje studie nejvyšší míru politické a společenské nespokojenosti. Jak se tyto dva tábory vzájemně liší?
SPD je zcela určitě stranou společenské nespokojenosti, vykořeněnosti, naštvanosti. Když to přeženu, tak Tomio Okamura má daleko blíže ke stranám z 90. let, jako byl Miroslav Sládek a jeho republikáni. Kdežto KSČM je spíš stranou nostalgie po jednotném zemědělském družstvu.
Co se dočtete dál
- V placené části rozhovoru se mimo jiné dozvíte, zdali lze spojit sympatizování lidí s antisystémovými stranami s nízkou životní úrovní obyvatel, čím si tyto strany získávají popularitu mezi voliči a jak se frustrace lidí projevuje.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
