Už pětkrát zvýšila Česká národní banka během letoška svou klíčovou úrokovou sazbu. Přestože by to mělo vést k posílení koruny (v eurozóně se úroky ani nehnuly), je letos její průměrný kurz dokonce slabší, než byl v loňském roce. Domníváme se, že za to mohou vysoké devizové rezervy, které centrální banka nastřádala v průběhu éry devizových intervencí. Ty brání koruně, aby se posunula na svou dlouhodobou rovnovážnou úroveň.
Jaký kurz by koruna měla bez intervencí? Jednoznačně mnohem silnější. Několika přístupy jsme odhadli, že kurz by byl v rovnováze kolem 24 korun za euro. K tomuto pásmu se ale jen tak nedostane.
Drtivá většina bank v rozvinutém světě používá inflační cílování. Některé (například americký Fed) k němu přidávají ještě podporu hospodářského růstu. Pro všechny banky je ale velmi důležitý transmisní mechanismus. Jde o proces, skrze který se měnověpolitická rozhodnutí centrálních bank promítají do inflace a ekonomické aktivity. Pokud nefunguje správně, náklady stabilizace měnové politiky mohou výrazně vzrůst. V extrémní situaci mohou být důsledkem neukotvená inflační očekávání, což je noční můrou centrálních bankéřů.
Co se dočtete dál
- Proč by ČNB měla rozprodávat eura?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
