Jaké změny čekají podnikatele v roce­ 2019?

David Zlámal, vedoucí partner kapitálového a dluhového poradenství EY

V nadcházejícím roce budou české podniky čelit dopadu rostoucích úrokových sazeb. Během posledních let si firmy již zvykly na velmi nízké úrokové sazby, avšak toto období je již za námi. Jen za posledních dvanáct měsíců se zvýšila sazba PRIBOR více než o 1,25 procenta a od této sazby se odvíjí většina úvěrového financování českých firem.

Vedení společností proto budou muset zvažovat fixaci úrokových sazeb, aby se vyhnuly dopadu možného dalšího zvýšení úroků ze strany ČNB. Dále budou firmy zvažovat, zda by mohly využít možnost nahradit financování v českých korunách eury, kde úrokové sazby stále zůstávají na nízkých úrovních, jak jsme byli doposud zvyklí. Tímto lze dosáhnout úspory na úrocích více než o dvě procenta ročně, což bude často představovat snížení úroků až o polovinu, a tedy významný dopad na zisk společnosti.

Je však nutné správně zvážit, zda má podnik příjmy v eurech, jinak hrozí vystavení se kurzovým ztrátám, které by mohly velmi jednoduše převýšit úsporu dosaženou na úrocích.

Nikola Neumanová, koncipientka bpv Braun Partners

Změny v oblasti stavebnictví nastanou zejména například u dálnic, silnic I. třídy a jiných veřejně prospěšných staveb. O těchto stavbách bude od 1. srpna 2019 v územním řízení a řízení o vyvlastnění rozhodovat v první instanci vždy kraj, na jehož území se mají uskutečnit, či Magistrát hl. m. Prahy u staveb na území Prahy. Odvolacím a přezkumným orgánem bude v těchto případech ministerstvo pro místní rozvoj, s výjimkou dálnic a silnic I. třídy, které budou svěřeny ministerstvu dopravy.

Tyto změny se vedle stavebníků dotknou i vlastníků pozemků, na kterých mají být v budoucnu stavby umístěny či které s těmito stavbami budou sousedit. Vlastníci těchto pozemků by tak na zmíněné změny měli pamatovat zejména při zasílání podání stavebním a vyvlastňovacím úřadům a při kontrole úřední desky jejich obecního úřadu, zdali jim touto cestou nejsou doručovány dokumenty vydané krajskými úřady v souvislosti se stavbami dopravní infrastruktury.

Další změnou, kterou může příští rok přinést, je navrhované úplné zrušení povinnosti stavebníka získat závazné stanovisko orgánu územního plánování. Nyní to projednává Poslanecká sněmovna. Stavitelé některých jednodušších staveb sice byli již od této povinnosti osvobozeni, návrh novely stavebního zákona předložený poslancům však zamýšlí tuto povinnost zrušit kompletně, a ulehčit tak přetíženým orgánům územního plánování. Pokud se tuto novelu podaří prosadit, dá se očekávat, že se stavební řízení urychlí.

Václav Nekvapil, managing partner CEC Government Relations

Již tradiční a téměř každoroční novelizace daňových zákonů se nám nevyhne ani v roce 2019, naštěstí ji však vláda předkládá alespoň v "úhledném" balíčku o rozměrech 333 stran (i s důvodovou zprávou). Parlament ho nestihl včas projednat, a tak již bohužel padla alespoň předvídatelná účinnost od 1. ledna.

Od příštího roku by však finanční správa a celníci měli lidem dát konečně možnost platit různé správní poplatky platebními kartami, jak jsou zvyklí z běžného života, a nikoli archaickými způsoby, jakými jsou kolky nebo koneckonců i papírové peníze.

Nadějnějším pokusem o přívětivější tvář státu je snaha restartovat český eGovernment, který by měl podnikatelům značně ušetřit čas, a tedy i peníze. Nedávno spuštěný Portál občana by měl v roce 2019 přinést rozšíření jeho funk­cionalit, které podnikatelům ulehčí jednání se subjekty veřejné správy.

Rok 2019 přivede na český trh práce nové lidi ze zahraničí díky rozšiřování režimů typu "Ukrajina" nebo "Indie", což dává naději, že stát začíná lépe reflektovat potřeby domácí ekonomiky. Podnikatelé se však neshodnou, jakou strategii má stát v oblasti pracovní migrace prosazovat − zda levné pracovníky s nízkými mzdami do odvětví s malými maržemi, jako je stavebnictví, logistika či maloobchod, nebo zda má na jejich úkor preferovat vysoce kvalifikované vývojáře či zaměstnance pro podnikové služby. Ti s nadprůměrnými mzdami přinášejí státní pokladně peníze, zatímco pracovníci za minimální mzdu vydělávají jen svému zaměstnavateli.

Jana Zelinková, Petr Mašek, daňoví poradci PwC

Chystaná novela zákona o investičních pobídkách s plánovanou účinností v polovině roku 2019 bude znamenat revoluci v jejich udělování. Dotkne se hlavně velkých firem, pro které se stanou v mnoha případech nedostupnými. Dotkne se ale také malých a středních podniků, protože právě jejich směrem má být tato veřejná podpora do budoucna zaměřena.

Mezi nejzásadnější změny patří požadavek na vyšší přidanou hodnotu. Znamená to, že alespoň 80 procent pracovníků dané společnosti bude pobírat mzdu minimálně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investice realizuje, a současně podíl jejích zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním bude činit nejméně 10 procent. Tento podíl lze nahradit spoluprací s VŠ či výzkumnou organizací za předpokladu, že podíl výzkumných a vývojových pracovníků bude dosahovat nejméně dvou procent pracovníků dané společnosti. Ani splnění těchto podmínek však nezajistí příslib investiční pobídky.

Další významnou změnou je schválení každé jednotlivé žádosti o investiční pobídku vládou, a to za dosud nejasných podmínek. Zatímco doposud byla pravidla udělování investičních pobídek daná zákonem, v budoucnu bude spíše na libovůli členů vlády, zda konkrétní záměr bude, či nebude podpořen. Aby toho nebylo málo, konkrétní podmínky investičních pobídek již nebudou uvedeny v zákoně, ale v nařízení vlády, aby mohly být operativně měněny. MPO v této souvislosti očekává pokles podpořených investičních záměrů až o polovinu.