Když američtí vojenští plánovači v roce 2014 křtili americkou vojenskou misi proti ISIL názvem "Utkvělé odhodlání" (Inherent Resolve), asi netušili, že bude tento týden v Sýrii bez jejich dobrozdání tak náhle ukončena. Jako hodně Trumpových rozhodnutí v zahraniční politice i toto experti a senátoři označují za nepromyšlené a potenciálně katastrofické. A přitom mu nechybí obvyklá razance a dramatizace ve smyslu: "Vyhráli jsme válku s ISIL, naši synové a dcery se celí a zdraví vracejí domů".

Vrcholní zástupci State Departmentu a Pentagonu přesto poslední měsíce prohlašovali, že americká armáda své pozemní jednotky ještě nestáhne. Nyní někteří civilní experti a diplomaté v severní Sýrii údajně dostali 24 hodin k evakuaci. Rozbíhající se projekty civilní obnovy zničených oblastí včetně rekonstrukce bývalého hlavního města "chalífátu" Rakky budou tímto rozhodnutím z velké části omezeny či úplně zastaveny. Těžko lze předpokládat, že rizika náhlého a možná úplného odchodu byla důkladně zvážena a omezena promyšlenou strategií.

Neoddiskutovatelným faktem je, že vojenská mise zásadně přispěla k porážce a likvidaci ISIL jako kvazistátu, který byl pouze jednou z jeho překvapivých metamorfóz. Přední senátoři jako Lindsey Graham přirovnávají Trumpovo rozhodnutí k Obamovu úplnému stažení amerických jednotek z Iráku v roce 2011, které ulehčilo následný rychlý vzestup ISIL ze zbytků zdecimované irácké al-Káidy a nespokojených sunnitských kmenů, s nimiž vláda v Bagdádu a její bezpečnostní složky nezacházely zrovna v rukavičkách.

Rozdíly mezi tehdy a nyní však najdeme − irácké stažení bylo mnohem masivnější (včetně letecké podpory), zato ale zřejmě více plánované a postupnější. Vzniklé vakuum mají nyní více šanci vyplnit státní aktéři jako Turecko a syrský režim (s podporou svých protektorů) než ISIL, byť i on z něho nejspíše získá. Na rozdíl od všech ostatních zemí byl a je pro Američany skutečně strategickým nepřítelem číslo jedna, kterému šli po krku. Trumpovo rozhodnutí posiluje argument, že Bašár Asad je pilířem zbytků stability proti chaosu, který by nastal podobně jako v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Nic naplat, že kvůli silové represi protestů nese hlavní vinu na vypuknutí občanské války, která poskytla živnou půdu pro ISIL a další radikály. Vláda diktátora a jeho tajných služeb je aspoň nějaká vláda, říkají "realisté", hojně zastoupení i v české zahraniční politice.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se