Evropská unie hledá lepší daňová řešení než ta, která platí v současnosti. Vede ji k tomu vyhlídka na miliardové příjmy do unijního i státních rozpočtů, které dnes mizí kvůli mezerám v zákonech, ale i agresivnímu daňovému plánování firem. Jen na dani z přidané hodnoty přichází ročně EU dle odhadů o 150 miliard eur. Některé nadnárodní firmy zase platí téměř nulové daně z příjmu v takzvaných vnitrounijních daňových rájích − například Irsko muselo z vůle Evropské komise doměřit Applu daň ve výši 13 miliard eur, což je zatím nejpřísnější rozhodnutí svého druhu, Francie se zase s Googlem neúspěšně soudila o více než miliardu eur na daních.
Státy jako Irsko nebo Kypr reformy často blokují. Jelikož je v daňových otázkách v EU potřeba jednomyslného souhlasu všech členských států, jsou mnohé změny těžko průchozí. Například právní úprava daně z přidané hodnoty se už desítky let nachází v "přechodném režimu", který se Evropská komise v současnosti snaží přeměnit v režim definitivní. Stále se však není schopná se státy shodnout na tom, jak by tento režim měl vypadat.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, jak může vyjednávání o daních v EU ovlivnit brexit. A jaký je názor českého ministerstva financí na možnost zrušení jednomyslnosti v daňových otázkách.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
