Evropská unie hledá lepší daňová řešení než ta, která platí v současnosti. Vede ji k tomu vyhlídka na miliardové příjmy do unijního i státních rozpočtů, které dnes mizí kvůli mezerám v zákonech, ale i agresivnímu daňovému plánování firem. Jen na dani z přidané hodnoty přichází ročně EU dle odhadů o 150 miliard eur. Některé nadnárodní firmy zase platí téměř nulové daně z příjmu v takzvaných vnitrounijních daňových rájích − například Irsko muselo z vůle Evropské komise doměřit Applu daň ve výši 13 miliard eur, což je zatím nejpřísnější rozhodnutí svého druhu, Francie se zase s Googlem neúspěšně soudila o více než miliardu eur na daních.

Státy jako Irsko nebo Kypr reformy často blokují. Jelikož je v daňových otázkách v EU potřeba jednomyslného souhlasu všech členských států, jsou mnohé změny těžko průchozí. Například právní úprava daně z přidané hodnoty se už desítky let nachází v "přechodném režimu", který se Evropská komise v současnosti snaží přeměnit v režim definitivní. Stále se však není schopná se státy shodnout na tom, jak by tento režim měl vypadat.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, jak může vyjednávání o daních v EU ovlivnit brexit. A jaký je názor českého ministerstva financí na možnost zrušení jednomyslnosti v daňových otázkách.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se