Polské renomé a příliš upovídaný ministr zemědělství Toman

Pokud chcete někoho spolehlivě vyděsit jídlem, řekněte mu, že je z Polska. Tamní potravinářský průmysl má v Česku špatnou pověst. Může za ni několik skandálů z posledních let, kvůli kterým nemůžete přiznat, že si kupujete nějakou polskou dobrotu − a ne kvůli ceně, ale protože vám chutná. Bože chraň! Je přece jasné, že je v tom minimálně posypová sůl, možná nějaká šílená kráva a taky spousta náhražek.

Čerstvá aféra se týká masa z jatek v Mazovském vojvodství nedaleko Varšavy. Investigativní reportér televize TVN tam natočil porážku minimálně 28 nemocných krav. Maso pak bylo bez veterinární kontroly exportováno do Evropy, podle dostupných informací také do Česka. Začaly kvůli tomu hotové manévry: kontroly na hranicích i v restauracích, český ministr zemědělství jednal se svým polským protějškem a tuzemští odborníci si v médiích přisadili, že Poláci mají na rozdíl od nás ledabylé kontroly.

Ministr zemědělství souběžně vypustil do médií informaci s efektem handgranátu. Polské maso se podle něj dostalo do luxusních restaurací v Praze a tam je prodávali jako argentinské steaky. Porce prý stála přes tisícovku a podniky měly asijsky znějící jména. To je od Miroslava Tomana pořádný přehmat − pokud se něco takového stalo, měl ve veřejném zájmu zároveň říct kde.

Jenže hned další den se ukázalo, že to tak žhavé nebude. Potravinářská inspekce žádné pochybení nezjistila, veterinární správa pak v několika podnicích našla polské maso označované na dodacích listech jako české. Falešné argentinské steaky v době psaní tohoto textu nepotvrdil nikdo.

Zvláštní je Tomanovo chování v případě jiné restaurace, kterou na rozdíl od luxusních podniků otevřeně jmenoval, a spojil ji tak s problematickým masem. Přitom ani tam nebylo jasné, jestli zásilka pochází z Mazovského vojvodství. Majitel restaurace novinářům ukázal dodací list od české firmy, o polském původu masa prý nic neví. V gastronomických provozech se dá těžko předpokládat, že by do nich každý řezník vozil maso s etiketami jako při nákupu v supermarketu. Odběratel musí spoléhat i na jiné dokumenty. Klidně mohl být uveden v omyl, ale ministr na něj ukázal prstem. Tomana teď nejspíš čeká žaloba kvůli poškození dobrého jména podniku.