Hrad se snaží hájit Huawei, argumenty jsou však slabé

Britové nechtějí pustit Huawei do strategicky důležitých technologických projektů, včetně nových mobilních sítí 5G. Potřebné páky podle zprávy z konce týdne dodá nový zákon o zahraničních investicích. Podobný postoj vůči obří korporaci s ročním obratem přes 100 miliard dolarů zastávají další členové neformálního zpravodajského uskupení "Pět očí", včetně USA, které své spojence před vpuštěním čínských firem do telekomunikací varovaly už na podzim a tím "dehuaweizaci" oficiálně spustily.

Česko je zatím na stejné lodi. Orgány, které mají kybernetickou bezpečnost v kompetenci, už dělají kroky, jimiž Huawei další prorůstání do kritické infrastruktury státu komplikují. Největší byznysový dopad mělo vyloučení čínského výrobce z půlmiliardového tendru na portál pro elektronickou správu daní. Protiakce na sebe nenechala čekat: hrozba arbitráží. Česko prý porušilo mezinárodní právo, včetně smluv o ochraně investic. Huawei argumentuje také dopady na dobrou pověst firmy. "Nejedná se o ultimátum," změkčoval zástupce firmy dopad informace, ale sdělení je jasné. Číňané jdou do konfrontace. Vzhledem k tomu, jak velké pole působnosti tu dosud měli a jaké politické krytí mají, věří, že u nás mohou dosáhnout zvratu využitelného i jinde. Vláda však po úvodních zmatcích kolem schůzky premiéra Andreje Babiše s čínským velvyslancem reaguje ukázkově. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost je přece nezávislý a má povinnosti dané zákonem.

Bezpečnostní složky, které před Huaweiem varují, při každé příležitosti shazuje prezident Miloš Zeman. To už nepřekvapí. Novinkou je, jakým způsobem prezidenta podporuje šéf zahraničního odboru Hradu, zkušený diplomat Rudolf Jindrák. Ten v rozhovoru pro Blesk otázku, zda by v Německu byla přípustná spolupráce prezidentské kanceláře s firmou, kterou kritizuje tamní rozvědka, odrážel připomínkou odposlouchávání Angely Merkelové. Její hovory dlouhodobě monitorovaly americké tajné služby, což byl velký skandál, který Washington přišel draho. "Nepamatuji si, že by se (Němci) hromadně zbavovali aparátů či demonstrativně vyměňovali techniku," odvádí Jindrák řeč na mimoběžnou kolej. Co má společného lokální odposlech rádiové komunikace z nejvyššího patra ambasády strategicky situované v sousedství berlínské vládní čtvrti se zahnízděním firmy, o jejímž přístupu k bezpečnosti jsou důvodné pochyby, v kritické infrastruktuře? Kromě banálního faktu, že informace shromažďují všechny tajné služby a že je třeba komunikace chránit, vlastně nic. Němci na americké infrastruktuře závislí nebyli, tak ji těžko mohli vyměnit.

Jindrák jako zaměstnanec Hradu používá i mobil Huawei, chválí si ho a obavy o bezpečnost odbývá vtipkováním. Ovšem ani koncových zařízení se proti původním předpokladům restrikce nevyhnou. Podle zprávy Českého rozhlasu rizika mobilů od Huaweie v kombinaci s bezpečnostní aplikací řeší ministerstvo obrany. Že by Hrad rizika také prověřil? Tím by přece podminoval prezidentovu bohorovnou argumentaci.

Ostatně co může riziková technika zhoršit v instituci, kde kancléř nemá ani bezpečnostní prověrku a prezident to navzdory roky opakovaným slibům nechá být.