Dvě věci si z antického Řecka vypůjčil americký komorní orchestr Orpheus − jméno mytického pěvce do názvu a demokracii do způsobu práce.
Orpheus Chamber Orchestra, který 21. května vystoupí na festivalu Pražské jaro, vzbuzuje pozornost tím, že se obejde bez dirigenta. Výsledná podoba skladeb je tedy dílem kolektivu. A nejde jen o interpretaci.
Orpheus funguje jako samosprávná skupina, která kolektivně rozhoduje o všem od repertoáru až po výběr hostujících sólistů. V jejich výčtu figurují zásadní jména posledního půlstoletí: jen namátkou klavíristka Martha Argerichová či pianista Alfred Brendel, houslisté Itzhak Perlman a Gidon Kremer, pěvkyně Frederica von Stadeová a Anne Sofie von Otterová. Kvalita hostů je nespornou indicií kvality orchestru.
Orpheus Chamber Orchestra & Jan Lisiecki
Rudolfinum, 21. května
Ten vznikl roku 1972 v New Yorku, kde jej založil umělecký manažer Julian Fifer se skupinou spřátelených hudebníků. Demokratické principy stály již u zrodu tělesa, které vždy dbalo také na genderovou vyváženost.
Nejedná se o jediný orchestr bez dirigenta. Například nedávno založený Kaleidoscope Chamber Orchestra pracuje podobně, ale svou image staví na systematickém uvádění světových premiér.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
